Natěšená vstávala brzo.Je pak těžké ji vysvětlit,že se ještě nebudeme oblékat.Z domu jsme vyrazily o půl 10,obtěžkána taškou a tou protivnou nervózou.Už po zakoupení jízdenky se vyskytl první zádrhel.15 minut zpoždění a tím navazující dominový efekt.Všechny pracně vyhledané,navazující spoje jsou v tahu.Takže čekání a čekání.Až v rychlíku se mi uleví.Jelo docela dost lidí,ale mladá cestu zvládala.První je krmení.Má neuvěřitelný přehled co jsem zabalila.Potom jsme použily tabulku-psaly si a malovaly.Další zaručená zábava jsou encyklopedie,kdy si ukazujeme a hledáme věci.Naštěstí když už začala být nevrlá a nedokázala si vybrat z dalších hraček přišel nejoblíbenější úsek cesty-tunely.Je jich 6 a mladá poctivě počítá a výská nadšením.Přestávka v Olomouci kdy končí cesta rychlíkem a čeká se na osobák do místa mého mládí vždycky uteče rychle.Stačí obhlídnout nádraží,dojít si na WC,zakoupit pití a je čas pokračovat dál.I tady byla nesmírně hodná ani nevyžadovala zabavit,stačilo se nám dívat kolem.Já znejistěla až skoro v cíly.Vagonem obcházel podivný chlápek,na každého zíral-jakoby čekal až se někdo ozve a on zaútočí.Nad námi taky dobu stál a něco si mumlal.Přišlo mi jako by nadával,ale dělala jsem co jiní-mlčela a hleděla si svého.Ulevilo se mi,že jela i MHD,protože kdybych šla pěšky obávám se,že by si vybral zrovna nás.Hodně nad takovými lidmi přemýšlím.Netuším jestli se nemýlím,třeba je jako moje dcera a já z něho dělám úchyla.Strach převládl nad rozumem.Babička už nás čekala s pozdním obědem a po nějaké chvíly dorazila i mladší sestřička se svými dvojčaty.Na nás dvě šíleného hluku,lidí.A to byla jen předehra před zítřejší oficiální rodinnou sešlostí.Usnuly jsme obě okamžitě.
Žádné komentáře:
Okomentovat