den 342 - 31.7.neděle - Cukrárna U Matěje.

Ani dnes počasí nic moc.Dopoledne věnované domácím pracem.Vyžehlit trochu toho prádla.Hned se to líp ukládá do srovnaných skříní.Po dlouhé době jsme skoukly pohádku v televizi.Mladá preferuje rádio.Uvařila jsem oběd,opět poklidila.A vyrazily jsme do zamračeného dne.Venku liduprázdno ačkoliv nepršelo.Naše cesta vedla do cukrárny.Naivně jsem se domnívala,že to liduprázdno bude i tam.A mladá si bude moci hrát v koutku pro děti -pokud možno sama.Prázdno bylo - v části kde není herna.Což se mladé moc nelíbilo,ale dala se umluvit.Dáme si dobrotu a koukneme i vedle.Cukrárna je taková poetická.Samé starožitné obrázky,maličkosti co probouzejí nostalgii.Jen obsluha bývala v minulosti dost příšerná.Dnes to bylo lepší,ale zase výběr nic moc.Mladá v rekordním čase snědla svou kouly a to vidličkou.A byla docela čistá a ani moc nenadrobila.Tak jsme se šly kouknout .Dlouhé zouvání,jedno sklouznutí,prohlídnout hračky a pryč.Moc těsno.Právem se jí to  nelíbilo.Takže jsme to po dopití kafe a džusu zase zopakovaly.Cestou domů začalo mrholit.Ale i tak to byla pěkná neděle.

den 341 -30.7.sobota - Propršený den.

Kdybych bývala věděla -kdybych četla předpovědi!!Z plánovaného výletu nebylo nic.Mladá mi moc nevěřila a tak jsem jí ten déšť musela opakovaně ukazovat.Nepřetržitý déšť.A tak abych utišila výčitky z promarněného včerejška dala jsem dnešku smysl.Pustila jsem se do úklidu.Takového toho mírně většího.A zase vyhazování a vyhazování.Mám pocit,že jsme zaplaveni zbytečnosti co se budou někdy hodit a nikdy na ně nedojde.Zase to prokouklo a já neměla pocit marnosti.A pustily jsme pár bublin,aby se nám trochu projasnil den..Oběd a dlouhé odpoledne.Ven jsem se ani dnes neodhodlala i když nejsme z cukru.Pustily jsme se do malování -obě.Kupodivu já s větší chutí než mladá.Radost mi udělal film Lepší už to nebude.Miluji tu scénu kdy hrdinku navštíví doktor doma - jak jsou v šoku ,že testy budou týž den,že jim dal telefon domů.A vždycky přemýšlím jestli už se hlavnímu hrdinovi nepodobám.Tak nám propršela sobota a já mám uklizeno.Teď ještě pořádek udržet a zítra vyrazit na vzduch.Přece jen nechci život strávit uklízením.

den 340 29.7.pátek - Nakupování.

Nějak mi dochází energie a tak jsme dopoledne zůstaly doma.Pomalu bych měla nastolit nějaký řád.Mladá i já jsme si moc zvykly,že nic nemusíme.Aby to září tolik nebolelo.Ale dnes to nehrozí.Dopolednem jsme se opravdu proplácaly.Potom oběd a čekání až slunce trošku poleví.Čekal nás nákup.Zvládly jsme to v pohodě.Taková příjemná procházka.Kdybych bývala věděla,že na druhý den bude pořád pršet lépe bych dnešek využila.Pozdě Bycha honit.

den 339 - 28.7.čtvrtek - Kolovrátek.

Vstávání vcelku normální.Abychom se moc nerozseděly vyšly jsme ven.Původně jsme šly pro housky.Ale nedalo mi to a koukla na poštu -kolik je tam lidí.Sice jsme si chvilku počkaly,ale odcházela jsem už s výpisem.Jsem čistá.Dneska je na nás znát to chození posledních dnů.Tak žádné velké výkony.Něco udělat doma,když jsme doma.Oběd ,odpočívání.A druhá cesta ven,tentokrát opravdu pro ty housky,aby bylo co snídat.Udělalo se dusno.Mladá mě v každém obchodě vytočila saháním na prodavačky.Nálada na obou stranách mizerná.Ale dnes nějak nemám sílu s ní bojovat.Ačkoliv dobré chování bylo podmíněno zmrzlinou dostala ji.Byla jak kolovrátek, vědoma si toho,že nárok nemá- neustále se jí dožadovala.A já byla ten druhý kolovrátek co opakoval poučku,že na cizí se nesahá a prodavačka je cizí paní.Jít někdo za námi tak má jasno.Nekonečný boj s větrnými mlýny kde není vítěze.Nu přežily jsme.Dál to nepokračovalo,doma už byl klídek a nicnedělání.Večer jsem se po uložení mladé nechala kolébat světem Amélie a měla chuť si hodit žabku o vodní hladinu.To mi vážně jde.

den 338 - 27.7.středa - Kolíne,Kolíne.

Dnes jsem ráno vstala a moje dcera mi popřála k narozeninám.Je to hodná holka a já ji to včera nezapomněla připomenout.Taky mi zazpívala od Svěráka a Uhlíře Narozeninovou.A slibovala mi,že na mě bude dnes moc hodná.A i já svůj slib dodržela a jely jsme do Kolína na výlet.Obhlédly jsme náměstí,trochu déle hledaly IC aby měla maminka do sbírky další známku.Potom jsme šly do Krmelce a daly si oběd.Tomu názvu se nedalo odolat.Další naše cesta vedla do OC Futurum.Kde jsme tedy nic nekoupily jen obhlížely.Na nákup jsme se rozjely do Tesca.Mladá měla slíbenou nějakou maličkou hračku a já si jela pro hrnce.Hraček moc na výběr neměly, tak jsem popadla létající talíř s autíčkem a mladá má další volant.A já mám zase na chvíly pár hrnců.Neodolaly jsme ani sousedícímu OBI.Alespoň malou kytičku v květináči.Mladá byla opravdu hodná a nachodily jsme toho zase moc.Jak se mi původně moc nechtělo vracela jsem se domů spokojená.Na nádraží jsem si ještě koupila DVD za 16 kč Amelie z Monmartru.Mluvila jsem s mámou,sestry poslaly SMS a email.Jsem zase o rok starší.Ale takhle navečer mi to vadí nějak míň než ráno.

den 337 - 26.7.úterý - V lese.

Vstávání v normální době tak snad i já budu fungovat normálně.A hlavně žádné flákání.Po snídani ranní procházka do obchodu.Prospěla mi.Doma volná zábava a chystání oběda.Pěkně nám to dopoledne uteklo.A když už jsem skoro chystala na stůl zazvonila pošťačka a donesla mi hned dva doporučené dopisy.Ten první byl ze sociálky,že mám donést to co jsem jim včera donesla.A ten druhý byl od soudu.Je to tady.15.srpna máme soud kvůli zbavení svéprávnosti.Mám donést výpis  rejstříku trestů a potvrzení o zdravotním stavu.Svém.Se zaměřením,že jsem schopna opatrovníka vykonávat.U obvoďáka jsem nebyla léta.Nebo mám jít k psychiatrovi?Ale tak rychle mě přece žádný nevezme.Výpis se prý dá vyřídit na poště.Teď ještě sehnat hlídání.Hlavně,že to budeme mít za sebou.Abych přišla na jiné myšlenky a aby bylo veselo vydaly jsme se do lesa.Původně jsem chtěla jít jen na kraj lesa.Nad sídlištěm mají stádo ovcí -má to být časem takový zoo koutek.Jenže z ovcí jsme moc nezahlédly a nebyla možnost se přiblížit.Tak jsme šly do lesa.A mladé se to vůbec nelíbilo.Nerovný terén,žádná lavička na obzoru.Docela mě rozhodila,měla jsem v paměti naše toulky lesem jako krásné.Jen jsem zapomněla,že tehdy jsem mladou tlačívala na kočáře a běhání po lese si užíval syn.A abych byla upřímná bez něho jsem měla trochu strach.Tak jsme se raději  vracely starým třešňovým sadem.Bylo to z kopce, šlo to snáz.Ušly jsme toho dost -nakonec jsem ji musela obdivovat,že to zvládla.Budu muset najít nějaký rovnější les.S krásnými měkoučkými cestičkami.

den 336 - 25.7.pondělí -Mimo sebe.

Dneska jsme měly s mladou prázdninový rekord.My se probudily o půl 10!!!!A já místo abych byla nadmíru odpočatá jsem byla celý den mimo sebe.Měla jsem pocit,že jsme dvě.Ke všemu jsme musely vylízat ven a něco dokoupit.Naštěstí dítě jsem neztratila a něco k obědu taky pořídila.Následovalo vaření,snaha o úklid.Tím mé povinnosti nekončily.Musely jsme vyrazit směr město a úřad -donést chybějící dokument.Udělalo se hezky ale bylo to spíš horší.Vyřídily jsme co jsme měly a za odměnu si daly zmrzlinu.Konečně domů.Tady jsem už nemohla přehlížet,že se mi sype na co sáhnu.Jen si s tím nevím rady.Nesvítí mi zářivka nad kuchyňskou linkou a já nejsem schopna tu zářivku vyndat.Jak mám koupit novou?A taky ve sporáku se uvolnilo sklo ve dvířkách trouby.Zatím to nejsem schopna řešit.Ono mě to donutí.Vždycky se doberu zdárného konce,jen mi to déle trvá.A dnes není ten správný den na řešení krizových situací.

den 335 - 24.7.neděle -Pro každou něco.

Mladá vstávala opět natěšená do nového dne i když bylo více zamračeno.A mě se taky hezky vstávalo.I když jsem šla později než je zvykem.Mladej dnes taky vylezl docela brzo tak že byl čas na další debaty.Po dlouhé době mi někdo pochválil oběd.Po odpočinku jsem se dala do uklízení.Musela jsem si pospíšit.Dnes jsem šla s mladou na procházku sama.Naším cílem byl kostel sv.Jakuba kde se konaly oslavy tohoto patrona.Součástí bylo loutkové divadlo,hudba,prohlídka kostela i přilehlé farnosti.Pohádku jsme neviděly celou.Ale po představení jsme se mohly podívat na loutky,kulisy,zatočit mlýnským kolem a bouchnout si do činelů.Dlouho jsme se nezdržely.Doma jsem ještě rychle udělala večeři a o půl páté jsem odcházela vybrat si svůj narozeninový dárek.Dostala jsem od syna poukázku do solné jeskyně.Hlídání jako bonus.Vždycky jsem to chtěla zkusit,ale nějak na to nedošlo.A teď se to stalo skutečností.Byla jsem tam úplně sama.Pouštěli my zvuky moře a já si užívala naprostého uvolnění a klidu.Zachumlaná do deky jsem se usmívala a cítila jak do mě vstupuje ta zázračná sůl.Dvakrát jsem se ztratila.A těžko se mi vstávalo.Naštěstí jsem se venku trochu probrala.Tak jsem mladýmu vylíčila své pocity a nezapomněla na poděkování ve formě čokolády.Zabalil se a zase odjel.Bude se nám strašně stýskat.

den 334 - 23.7.sobota - Slunečnicová procházka.

Ráno se mladá šla podívat na bráchu jak spí.Chvilku si s ním poležela a potom už se spořádaně držela u mě.Pomalinku jsme uklízela a připravovala oběd.Když za námi přišel pokračovali jsme v povídání.Přislíbil nám odpolední procházku.Ale chtěl se dívat na Tours de Franc.Tak že to znamenalo až po 5.Dvakrát se mi tedy ven nechtělo - i když bylo hezky.A tak jsme čekaly.Mladou to nijak nerozčilovalo,dokonce s ním sledovala cyklisty.Ale musím říct,že to za to stálo.Šly jsme kolem vody ke slunečnicovému poli udělat pár fotek.Byla to legrace.Potom jsme si zašli do obchodu pro dobrou večeři a vínečko pro dospělé.Samozřejmě mladá dostala slíbenou zmrzlinu.Doma večeře.Když jsme mladou uložili -dnes četl brácha -udělali jsme si dospělácký večírek.Byla to naše oslava svátků co už byly a mých narozenin co budou.Koukali jsme se na nějakou starou Verneovku.A mě bylo krásně.A nebylo to jen tím vínem.

den 333 - 22.7.pátek - Konečně !!

Spalo se nám hezky.Vážně se nám daří a já si to vyspávání užívám.Dneska,ale už jsem musela zahájit aktivitu.A ač se mladé moc nechtělo vylezly jsme dopoledne ven.Cílem byla pošta.Strávily jsme tu strašně dlouhou dobu a bylo tam na padnutí.V trafice si všimla DVD Angelina ballerina.Tak jsem ho vzala,třeba to deštivo bude na dýl ať je co dělat.Ještě doplnit zásoby léků v lékárně a mohlo se domů.O ulici dál ještě pořád bojují s tou propadlou silnicí z června.Dávají tam nové roury,odčerpávají vodu,bagrují.Ještě,že je to o ulici dál -celý den už několikátý týden kravál,kravál.My jen překračujeme hadice když procházíme.Doma jsem se pustila do vaření.Po obědě siesta aby byla síla na úklid.Když už bylo poklizeno a já rozhodnuta odejít na odpolední procházku objevil se mladej.Huráá!Mladé jsem nic neříkala i když jsem to věděla,jen přesná hodina mi nebyla zdělena a já ji a sebe nechtěla trápit.Koukala jak vyoraná myš než začala jásat radostí.A do večera se od něj neodlepila.Sdělili jsme si své letní zážitky,vize do budoucna.Tak zase na chviličku je mám pohromadě doma.

den 332 - 21.7.čtvrtek -Prší.

Už od noci.Nejdříve jsem nemohla dusnem zabrat,potom mě probudil vítr co mlátil oknem.Sice jsme vyspávaly až do té 8,ale já byla zase jak po flámu.Při pohledu z okna a do plné lednice bylo pro dnešek jasno.Nebude se dělat nic.Mladá neměla problém.A tak jsme se střídaly u počítače.Já jen sebrala prádlo a něco uklohnila.Trocha poklízení,aby se neřeklo.Krásně jsme ten den proflinkaly a usínalo se nám taky dobře.Žádné výčitky.Vždyť máme přece prázdniny.

den 331 - 20.7.středa - Zase si zvykáme.

Jsme doma.A vstávalo se po 8.Vždycky mi trvá než zase chytnu tempo.Mám pocit,že mi všechno trvá věčnost a třeba vymyslet co k obědu je neřešitelný problém.Mladá je ve svém živlu.Musí si pohrát se všemi hračkami,což znamená všechny je vytahat,roztahat po bytě.Když jsem se trochu probrala šla jsem si udělat úklid společných prostor.Tentokráte jsem byla na řadě,ale už v neděli.Následovalo vaření.Sluníčko se kamsi ztratilo a mě se chtělo spát.Ale odolala jsem a pustila se do uklízení.Týden tu nikdo nebyl a prachu na prst.A protože tu týden nikdo nebyl je prázdná lednice a třeba nakoupit.Vyrazily jsme s naší taškou.A dnes jsem už byla opravdu vděčná,že jsem ji koupila.4kila prášku na praní,aviváž,nákup na na 4-5 dní a jako bonus nový sušák na prádlo.Ten můj vzal za své a dnes byl poslední den kdy byl ve slevě.Mladá byla pověřena jeho rozbalováním.Což ji učinilo šťastnou.Ráda trhá,odlupuje.Mohla jsem se pustit do praní.A protože je toho víc a na balkon se všechno nevejde bude mít sušák svou premiéru.Docela dobrý rozjezd.

den 330 - 19.7.úterý -Zase domů.

Další brzké vstávání.Čekalo nás šlapání na nádraží s ukrutně těžkou taškou.Ale zvládly jsme to.Cestou bylo více lidí,ale mladá se chovala vzorně motivovaná počítačem co doma čeká.Zdárně jsme dorazily domů,vybraly přeplněnou schránku.Mladá se hrnula k počítači a já po krátkém oddychu do vaření.Pojedly jsme a dál odpočívaly.Nakonec mě to ještě donutilo jít ven do obchodu.Ale opravdu to bylo s donucením.Ani mladé se moc nechtělo.Jenže ráno by to bylo ještě horší.S přibývajícími hodinami na nás padala většíí a větší únava.Nějak se zase sečetla aktivita.A samozřejmě k žádnému hlídání nedošlo.Neodhodlala jsem se.Máma chodí do práce a teď tam měli docela fofr.A se sestrou je to podobné -má těch svých hyperaktiváků dost.V původním plánu by to šlo -máma měla mít volno.Taky jsem se měla zdržet déle.Teď to bylo takové hektické.Ale jsem spokojená -mám další turistické známky.Konečně se opravdu vyspím.Není nad vlastní postýlku.

den 329 -18.7.pondělí -Výstava a balení.

Vstávání mohlo být pozdější.S nostalgií vzpomínám na začátek prázdnin a 8 ranní.Dnešní dopoledne jen v mé režii.Po snídani poslední a důkladná procházka po náměstí.Mladá se konečně dočkala a mohla si vystoupat schody na radnici -úřední den.Nezbytná fota i s radnicí.A zakoupení další turistické známky.V IC právě probíhala jejich výstava.A tak jsme šly podívat jak to vypadá když je jich opravdu hodně.Po obědě jsme se přesunuly k tetě.Cestou už jsem nakupovala jídlo do vlaku.Trochu si pohrát a další přesun zpět k babičce.Uběhlo odpoledne a já se po odchodu sestry a dětí dala do balení.Vždycky je ta taška nějaká malá když odjíždíme.Nezbytná neuróza se zase přidala.Tak do Hajan a vzhůru na cestu.

den 328 - 17.7.neděle - Návštěva u tety a Olomouc.

Další brzké vstávání.Má být horko a starší sestra má čas jen dopoledne a potom jde do práce.A protože je tento den svátek jejích jmenin vyrazila naše karavana vybavena dárečky a kytičkami.Zdárně jsme dorazili a dopoledne trávili na terase jejich krásného domečku.Mladá byla vzorná.Vybavena svými autíčky si stavěla  řady a malovala do letáků.Byla jsem na ni pyšná.Dvojčata běhala nezřízeně domem a nebyla k zastavení.Před polednem jsme se rozloučili a šli do centra.Slunce pálilo jak šílené,ještě štěstí,že občas fouklo.Tak že žádné velké výkony.Dali jsme si oběd na zahrádce.Já měla tvarůžky v bramboráku.Budu na to dlouho vzpomínat -dobrota.Potom jsme se chladili u kašen.Synovec tam samozřejmě zahučel  -pro mladou zážitek léta.Došlo i na jízdu tramvají.A mladá vyhrála soutěž o nejhodnější dítě dne.Byla vzorná.I ten oběd zvládla a to bylo to čekání i na mě dlouhé.Cesta vlakem a potom ještě šlapání k babičce.Tady má MHD zvláštní pravidla a ani místní nikdy neví kdy jede a kdy ne.Nakonec to byl fajn výlet.