52 -týden sedmnáctý -24.12.-30.12. 2012

Pondělí -je tady Štědrý den.Poslední knížečka z adventního kalendáře.Dopoledne jsem si vymohla sledování pohádky v televizi -kulisa ke zdobení stromečku.Mladá pomáhala,nadšená,že se něco děje.Nevyhnula jsem se ani přípravě oběda a uklízení po něm.A už pomalinku předpřipravit kapra.Ve 3 odcházíme z domu.Tradiční procházka městem na dětskou vánoční mši.Letos jsme si i na chvíli sedli.A tak nám uběhlo odpoledne a nastal večer.Dárků bylo letos hodně -mladá nestačila rozbalovat,vstřebávat a pozorovat.Největší ach měla asi vytoužená pokladna,kterou ale rázem přebila žlutá škodovka na dálkové ovládání.Mladej mě vždycky trumfne.Ten upustil slzu nad kalendářem s fotkami jejich ztracené kočky.A já si nahřívala své stresem stažené tělo nahřátým polštářkem zvaný Mazel.Na pohádku ani nedošlo.Byl čas jít spát.

Úterý.Pěkně jsme si odpočinuly.Ráno zabalit,poklidit a vyrazit na naši pravidelnou vánoční cestu.Ubíhala dobře.Jen v posledním vlaku nám nějaká paní vynadala,že mladá zavírá a otvírá odpadkový koš -což vydává příšerný zvuk a paní bolí zub.Dorazili jsme,posilnili se u babičky a pustili se do dalšího rozbalování dárečků.A za neustálého vyměňování si nových informací,ochutnávání něčeho dobrého nastal večer.

Středa.Dopoledne pokračuje nekonečná debata.Já s dětmi se přesouváme k sestře okouknout jejich stromeček a dárečky pod něm.Společně se vracíme k babičce a očekáváme i další sestru s rodinou.A tak je zase byt plný lidí,hluku a zmatku.Ale je to veselé a je to vzácné.

Čtvrtek.Upršené dopoledne jen s mladým ve městě.Na oběd jdeme k sestře.A odpolední procházkou na nákup do Tesca.Pár drobností a zcela vyřízení domů.Počasí moc nepřidává.Dnes se všichni hrneme brzy do peřin.

Pátek.Mladý brzo ráno odjíždí -dokonce zaspal tak trošku vyšiluje.Mělo nás čekat poklidné dopoledne.Jenže mladší sestru už potřetí po operaci břišní kýly trápí horečka a zánět v ráně.Tak tu máme dvojčata a dnes jsou dost neusměrnitelné.Po obědě s mladou utíkám na procházku.Prošly jsme si město,provětraly se.U babičky  je zpátky sestra s opět rozřízlou jizvou a další várkou antibiotik a dalším nepříjemným zážitkem z našeho zdravotnictví.Nastal večer.
¨

Sobota.Pobalit,ještě se nechat rozmazlit obědem od mámy a vyrážíme.Těšíme se obě.A opět potkáváme paní co si dělá starosti jestli to zvládnu když jí mám doma,když jsou přece ty útulné stacionáře kde se jim plně věnují odborníci.A já ji macecha tahám domů.A ona je vzorná a trpělivá.Jsme doma.Spokojené,unavené,štastné.

Neděle.Dlouhé vyspávání.Poklidné dopoledne při PC,praní a chystání oběda.Po siestě úklid a vyrazit doplnit zásoby.Docela příjemná procházka.Mladá postupně objevuje dárky od Ježíška -pořád má co dělat a s čím si hrát.A já doháním čas bez PC.Je nám hezky.Že nikam zítra nemusíme.

52 -týden šestnáctý -17.12.-23.12. 2012

Pondělí.Hned po ránu všechno špatně.Ani ne mladá jako to kolem.Přijel obsazený autobus.Strkám mladou před sebou a hledám ke komu bych ji usadila.Očima jsem vybrala starší paní a bohužel očekávala,že mám vyřešeno.Dvakrát jsem se zeptala má-li vedle sebe volno.Jenže paní mi neodpověděla.A tak jsem mladou dostrkala o kousek dál a usadila mezi mládež.Chtěla jsem věřit že mě paní neslyšela,ale po chvíly se vedle ní usadila slečna po stejné otázce.Mě ani tak nevadilo,že paní vadí sedět vedle mé dcery -mě šíleně naštvalo,že mi neodpověděla -klidně i záporně -proto se přeci ptám.Dojely jsme ve zdraví -mladá se chovala velmi slušně.A já změnila názor na slečnu Bárbí-seděla vedle nás a zjevně problém neměla.A zrovna vedle ní bych mladou neposazovala protože bych očekávala,že jí to nebude příjemné.Mýliti se je lidské.Ale i tak byl den poznamenán touto příhodou.Ač jsem se zuby nehty bránila.Ke všemu dnes sama -nebylo komu se vybrečet.Doma jsme se pustily do posledního pečení-nepečení.A zaspat to všechno.

Úterý.Nechce se jí.A já se děsím jak to dnes bude s autobusy.Naštěstí dobrý.Jako bonus dorazily peníze a můj úkol je sehnat opravdu poslední dárečky.Jenže ani dnes mi není přáno těšit se.Potkala jsem maminku jedné známé -taky má postižené dítě.A maminka mě v úvodu litovala,že tu celé dopoledne čekám,potom mi poradila at´si seženu práci a když viděla můj vytřeštěný a nechápavý výraz korunovala to tím,že se mi nechce.Dostala mě doslova na kolena.A tak si zase připadám jak ten nejposlednější z posledních.Známá přeci do práce chodí -co na tom,že se střídá celá rodina-ona si to nějak zařídila.Mladá ke všemu zlobí.Ale musím se nějak srovnat a vyrazit na velký nákup -dokud to ještě jde.Usíná se mi špatně.Už mě unavuje jak každý ví co a jak bych měla dělat,už mě unavuje jak každý posuzuje,hodnotí.

Středa.Už se mi nechce -mezi lidi.Ale jedem.Dneska mají divadlo a já se zase děsím,že ji po včerejšku nevezmou.A ona ví,že je divadlo a strašně se těší a pořád o tom mluví.Chodím zase sama městem.Snažím se ze sebe vydolovat vánoční náladu.A nakonec mi tak strašně zvedla náladu jedna maminka -koupila své 24 leté dceři úplně nový,nádherný kočárek na panenky.Přestala řešit co na to řeknou lidi a myslela jen na rozzářené oči své postižené dcery.Moc mě to dojalo,potěšilo.To jsou vánoce -tohle dokážou!!!!A jako bonus mladá hodná a nadšená z divadla.Domů a na poslední letošní plavání.A vánoční pohlednice ve schránce.

Čtvrtek.Tak dnes se těším -nebudu sama.A když se mladá důsledně loudá já to ustojím.Tak celé dopoledne ze sebe chrlím své ublížené ego.Taky se trochu snažím naslouchat.A zašly jsme do čajovny diakonie kde se v tomhle čase vaří punč.Bylo to milé a vánoční.Jdeme domů.Po odpočinku se věnuji úklidu na který nebyl včera čas.A těším se že už budeme brzy všichni pohromadě.

Pátek.Je to veselejší když je ten poslední den.Já si to snažím užít -tu samotu,klid.Potom čekám v šatně.Společně s její třídou jdeme do kostela.Koná se každoroční vánoční bohoslužba.Letos mají i kostýmy.Mladá je za pastýře.Je to dojemné i veselé jako každý rok.Na jednom obrazu který během písní ukazovali se podílela mladá.Chodila ke strejdovi do třídy malovat.Jedeme domů.Vezeme svícen co vyrobila.Doma už jen odpočíváme.Mladý dorazí až zítra.Tak snad ten konec světa nepřijde.

Sobota.Vstáváme moc brzy na to,že nemusíme.Jen bude delší čekání na bráchu.A tak zaplnit dopoledne.Vaření,praní,uklízení,učení.Po obědě úklid a na chvilku ven.A dočkala se.Tak ho tu máme.Ještě budu mít na Vánoce doma obě své děti.A jsem za to moc vděčná.Za rok už to může být jinak.

Neděle.Je doma mladý a mladá už nespěchá se vstáváním.Dopoledne koukáme na pohádky,chystám oběd a pozorujeme jak venku chumelí.A taky povídáme.Po obědě vyrážíme na slibovanou procházku.Místo sněhu už jen déšť.Okoukli jsme strom -já konečně vyfotila.Doma už jen zapálit poslední svíčku.Nachystat bramborový salát a kouknout se na další pohádku.Mladá si zpívá,že  zítra přijde  Ježíšek.Je nedočkavá a začíná mírně zlobit.Ale dočká se.

Krásné Vánoce Vám všem.

52 -týden patnáctý -10.12.-16.12. 2012

Pondělí.Vyrážíme do opravdového zasněženého rána.Zatím nadšené obě.Odevzdána ve škole.Já mám dnes větší společnost -kamarádka je tu i s dcerou.Je to zase změna -úprava šatů na maturitní ples a takové ty parádičky kolem.A ještě jsme s mladou dostaly první vánoční dárek  -ale rozbalíme ho až pod stromečkem.Ve škole mírně zlobila a i v autobuse byla náročná.Nějak se ten víkend musel projevit.Ale dnes jsem už zase předvánočně dojatá.Dnes mi stačí,že si vezu konvici na čaj(za velmi výhodnou cenu).Hned si do něj doma vařím čaj a slastně upíjím.Další maličkost kterou jsem vždycky chtěla a nikdy -kdoví proč si nepořídila.Těší mě to,hladí a hřeje.Dát bytu lepší tvář,udělat další těsto je už hračka.

Úterý.Dnes už trochu déle vyhlížíme autobus.Do školy přijíždíme se zpožděním.Mladá rozladěná,že v družině už nikdo není -za to ve třídě se pilně pracuje.Tak snad ji to přejde.Já zatím hledám dárečky na oplátku -pro radost a potěšení.A je mi u toho hezky.Mladá den zvládla v dobrém rozpoložení.Domů,k plné konvici čaje,do tepla.Po rozehřátí se pouštíme do pečení vanilkových rohlíčků.Mladá chce taky pomáhat a dělat C.Po dobře vykonané práci se krásně usíná.

Středa.Mladá po ránu už tolik nespolupracuje.Dalo mi to práci dojet a zůstat v klidu.Vyrážím do města,ohřívám se v cukrárně.A zašla jsem si na výstavu Betlémů.Bylo to příjemné.Ničím nerušena,mohla jsem si vše podrobně prohlédnout -nespěchat,nehlídat,nemluvit.Byla jsem jediný návštěvník a trochu jsem si připadala jako VIP -jen pro mě se rozsvítilo,pustila se hudba,byla jsem požádána o zápis do knihy návštěv.A odešla jsem s papírovým Betlémem na vystřihování.A už se na ten relax těším.Jedeme domů a za chvíly odcházíme na bazén.Je šílená zima,zase je nějak moc kontaktní a všechny kolem strašně otravuje.Ke všemu to pěkně fláká.V sobotu máme jet na závody a já jsem dnes přesvědčená,že to nedáme.Pořád o tom přemýšlím,Dokonce smolím email jako omluvu-vysvětlení -ale nakonec neodešlu.Dnes se mi těžce usíná.

Čtvrtek.Vůbec se jí nechce vstávat.Jsem z ní úplně nešťastná.A rozhodnutá,že volám a sobotu ruším.Kupodivu cesta jde.A když se přece jen odhodlám a volám na druhém konci mě nadšený hlas ujišťuje,že s námi počítají a v sobotu pro nás přijedou až před dům.Nešlo říct nejedem.A tak se jen vracím do školy a na pátek nás opět omlouvám s nadějí,že to pomůže a v sobotu to zvládneme.Zbytek dopoledne si užívám společnosti.A domů.Dnes žádné velké výkony.Jen ten slibovaný relax při vystřihování Betlému.

Pátek.Spíme opravdu dlouho.Dopoledne věnované praní,uklízení a přípravě oběda.Po obědě vyrážíme za kamarádkou -když nejde hora k Mohamedovi...Je to příjemné předvánoční posezení s předáváním tak dlouho připravených dárečků.A ještě spolu vyrážíme do města.Obhlédnout vánoční výstavu -koupit rolničku.Hlavně se ale účastnit vypouštění balónků Ježíškovi.Byl to moc pěkný den.A nebýt těch techno zvuků ze spoda pěkně by se mi usínalo.Naštěstí to vypnuli dřív než jsem byla tak statečná abych na ně šla zvonit.

Sobota.Vstávám brzy,ale cítím se dobře.I mladá je natěšená.Přijeli pro nás až před dům a cesta byla plná povídání a zpívání.Jihlava -Jihlavský ježek -plavecký stadión plný lidí,napětí a fajn nálady.Mladá hodná a trpělivá při čekání.Při samotném závodu se snažila a já povzbuzovala jak o život.Kousílínek a byla by třetí.Tak podruhé bramborová z Jihlavy.Potom nás čeká společný oběd a už frčíme domů.V jiné sestavě,jiným autem,ale zase je to pohoda.Doma jsme akorát tak na svačinu.A už jen si pohrát,odpočinout.Udělat večeři,vykoupat a spát.S dobrým pocitem.Že jsme to daly -ve větší pohodě než loni,že jsme tam byly,že jsme to zažily.Jsme prostě dobrý!!!

Neděle.Zamračená,uplakaná.Ale my stejně nemáme v úmyslu opustit byt.Zcela se věnuji odpočívání a mladá hraní.Odpoledne se pouštím do žehlení,uklízení a chystání.Při adventním koncertu balím první dárky -ty pro širší rodinu.Mladou to vůbec nezajímá.A mě je hezky předvánočně.