52 -týden čtyřicátý sedmý -22.7.-28.7. 2013

Pondělí.Zase vstává šíleně brzy.Ale alespon´neškodí.Další tropický den.Tak opět balím k vodě.Moc se mi nechce -je to náročné.Jak fyzicky tak i psychicky.Ale co dělat celý den.Nakonec to vždycky uteče příjemněji.Vracíme se vyřízené,zase trošku opálené.Už nejsem nic schopna udělat -i ty večeře flákám.Ale usíná se samo -i přes ten hic v bytě.

Úterý.Nemůžeme se vůbec probrat.A dnes musím.Letíme na Mhd.Dobu sedíme v čekárně chirurgie.A potom to bere rychlý spád -mám termín.Vůbec nevím jak to zvládnu -oběhat to,zajistit hlídání a ke všemu jsem se sekla s výpočtem menstruace.Ještě pro léky mladé na neurologii.A zasloužená zmrzlina a stín domova.V tom nejhorším vedru zalezlé.Potom můj zoufalý pokus o procházku.Né,že by se bránila,ale mě nějak dochází inspirace.Tak jako vždy končíme u stínu potoka a házíme tam kamínky.Doma sleduji dění v Británii.A ač se tomu bráním stejně mě to dojímá.

Středa.Opět slunečné horké ráno.Snídaně,trochu se rozkoukat a zase balit.Opět koupaliště.Zase spousta hraček,jídla,pití.Ale dnes je mi nějak víc vedro tak jsem za to osvěžení docela vděčná.Střídáme pobyt ve vodě a na dece -ten moc dlouho netrvá.Za chvíly se začne klepat.Jsem vděčná,že letos respektuje,že si hraje jen na dece -nezatáčí řadu na chodník.Jen prostě jen tak ležet jí nejde -musí něco dělat.Bavit se -být bavena.Zatím to zvládáme bez větších krizí.Zatím se mi daří vzít sebou něco co ještě neměla,nebo dlouho neviděla.Opět se vracíme vyřízené.Já trochu melancholická -měla jsem plán na víkend a počasí mi ho dokonale bortí.

č

Čtvrtek.Příjemně se ochladilo.U nás dokonce i sprchlo.A tak využít počasí a vyrazit na velký nákup.Jenže zase čtvrtek,zase moře lidí,nekonečné fronty.Sice to zvládáme bez větších karambolů,ale zábava to tedy není.A domů.Musím začít civilizovat domácnost,uvařit oběd.Teplota začíná stoupat -nakonec mám pocit,že je mi víc vedro než včera.Už nikam nerazíme.Dokolečka poslouchám CD,rádio a mozek si vymývám u PC.Navečer se snažím udělat průvan v bytě,aby se dalo spát.

Pátek.Vstáváme příliš brzy -obě.I tak to bude den dlouhý -protože čekací.Dopoledne plníme mytím hlavy a průběžným úklidem.Potom jdeme do obchodu.Z hecu jsem se mladé ptala co mi dá za dárek k narozeninám.A ona bezprostředně a nadšeně vyhrkla -košilku.Myslela tu klasickou -ty ona miluje a chtěla se podělit.A tak jsem si řekla proč ne.Trochu jsem to přesunula na košilku noční a mladé nechala právo výběru.Vybrala mi srdíčkovanou a má knoflíky -tak splňuje požadavky košile.Doma jsem ji zapojila do přepírání.Sluníčko za chvíly udělalo své.Odpoledne jsme se šly projít do stínu k vodě.A šly se kouknout i na nádraží.Jen tak,zabít čas.Já nevěřila,že by se z právě přijíždícího vlaku mohl vynořit syn.Mladá o tom byla přesvědčena a vymluvit si to nedala.A měla pravdu -překvapení jsme byli všichni.Domů na večeři.Povídání a oslavování.Zítra mám narozeniny.Už 45.Ale mladá mi přála k 19 ctinám -nějak jí vyplavala souvislost jejích narozenin.A tak po příjemném večeru s dobrým vínem,společností- usínám ve své nové košilce a strááášně dlouho mi to nejde.

Sobota.Ani dnes žádné dlouhé vyspávání -v tomhle hicu už to ani nejde.Zabavujeme se kocourem,potom snídaně a hromadné balení.Na svůj narozeninový den jsem si plánovala výšlap a dobrý oběd na nové rozhledně.Ale plány jsem musela přehodnotit.Šlo se na koupaliště.I když se koupat chodíme já mladou ještě nevzala na skluzavku ani tobogán.Mám hrůzu,že ji neudržím,že ji utopím vlastní vahou.A tak se toho ujal syn.Já jen dělala záchranu dole.Ale taky jsem se vozila.Unešená -moje druhá jízda na tobogánu a na zdejší plovárně premiéra.Nakonec jsem se ujistila,že tobogán zvládnu i bez něj -kupodivu mi to jede pomaleji.A na skluzavce mě to pořád házelo do strany.Prostě jsme tam vydrželi neuvěřitelně dlouho a bylo to moc fajn.Až tam půjdeme samy bude mi zase neuvěřitelně smutno.Na večeři jsem si dopřála ten luxus nevařit.Objednávám pizzu.Unavení usínáme dobře -i přes to neuvěřitelné vedro.

Neděle.Dopoledne opět kocour.Když se mladí vzbudili a tím dali přístup k Pc pouštíme si na střídačku oblíbené písničky.Teplota stoupá,je šíleně.A my jak šílenci vyrážíme směr město.Najít stín v příjemné restauraci -nejlépe pod velkým stromem a dát si vynikající slavnostní oběd.Kupodivu jsme bez úhony přešli.Vedro nevedro u nás se jí pořád.Pochutnali jsme si v restauraci U žlutého kola -kde kola měli ale žádné žluté.A seděli jsme pod kaštanem.Potom zmrzlina v parku a domů.Až tady na nás to vedřisko dopadlo.Tak se sprchujeme a bloudíme bytem.Mladí nervozní z cesty -není co závidět.Tak zase odjeli.Já tu naši k babičce zatím odvolala -pro nepřízen´počasí.Po další tropické noci bych cestu v klidu nedala.Mladé se to moc nelíbí -ta už balí 3 dny.

52 -týden čtyřicátý šestý -15.7.-21.7. 2013

Pondělí.Budí mě brzo a já jsem nedospaná.Tak ji obstarávám a pokračuji.Ale dnes mě dlouho nenechá.Dopoledne takové nijaké.Snažím se s ní pracovat a jí se to zjevně nezamlouvá.Dělám oběd,úklid.Po odpočinku vyrážíme na velký nákup.Tento týden toho máme v plánu moc.A na takové věci jako naplnit ledničku nebudeme mít čas.A mám z toho dobrý pocit že je lednice plná a že je na obzoru tolik dobrodružství.Poklidný a tichý večer jsme prožily.

Úterý.Konečně se cítím zase trochu vyspaná.A hned mi jde všechno líp od ruky.Dopoledne ještě jedno nakupování -maso a taky konečně meloun.Po letní svačince opět trochu práce s mladou.Ona to tak šíleně bojkotuje!!!Příprava oběda,úklid.A razíme.Ke kamarádce.Přemluvila jsem ji k výletu.Autem je to přeci jen jednodušší.Vyrážíme na rozhlednu Vysoká.Příjemná procházka letní krajinou,kolem tajemné zříceniny ,lesem.Mladá si vyšla jen první patra.I proto jsem zlanařila kamarádku abych už konečně i já vystoupala až na vrchol.Mladá mi nadšeně mávala.A potom zase mávala tetě a hlídala se mnou Belu.Na závěr ještě jedno kafe na zahrádce u tety.A můžeme se vrátit do našeho nudného paneláku.Jsem nadšená jak se nám plní prázdninový deníček.Lepím tam pohledy,vstupenky.A mladá si čte a odříkává kde jsme všude byly.A mě to dělá šíleně dobře.

Středa.Spíme docela dlouho.Pobyt na čerstvém vzduchu nezklamal.Bude horký letní den.Mladá si moc dobře pamatuje že v takovém dni půjdeme zase na koupaliště.Teplota láká,ale zítra máme domluvený větší výlet a já bych to nerada přehnala.Tak jdeme alespon´na poštu a hřiště.V průběhu dne koupaliště zapomenuto.Mluví jen o zítřku.Nikam už nerazíme.Schováváme se před sluncem a odpočíváme.Pomáhá mi dělat buchtu.A obdivovat rozkvetlý měsíček zahradní.

Čtvrtek.Vstáváme zase dřív než musíme -tradice výletová.Dnes jedeme do Jihlavy -do Zoo,podívat se na město.Známe důvěrně jen bazén.Zlanařila jsem i svoji spolučekatelku ze školy.Přistupuje se synem po cestě.Mám z toho ohromnou radost a mladá taky.Že jedou,že si zase pokecáme.A to,že naše děti zahradu prošly bez větších obtíží je malé vítězství.Potom se pohybujeme v centru.Zmrzlina,já sháním TZ,okukujeme město.A pomalinku se vracíme na vlak a snažíme se vymluvit ze všeho co nebylo komu říct.Děti si sedly -já se trochu bála,že mladá bude škodit -ale poučení zabrala.Vracíme se unavené a spokojené.Holt ve dvouch se to táhne lépe.Musíme si to někdy zase zopakovat.

Pátek.Vstáváme opět do velmi horkého dne.A tak už brzy ráno míříme Mhd do města.Zaplatit popelnice - a pro tento měsíc máme vše splněné.Vracíme se domů.Schovat se před sluncem.Vyprat,nachystat oběd.Po něm odpočívání,uklízení.Ven vyrážíme až po 16.Míříme na koncert.Hraje kapela Pískomil se vrací -dětské písničky.Dorazily jsme v předstihu tak si můžeme vybrat kde se usadit.Ae tenhle koncert je spíš tancovací,řádící.Tak nakonec i moje dcera chce mezi ostatní děti na podium.Nedokážu jí to odepřít i když vidím jak tam trčí,jak moc tam nepatří.Ale ona si to užívá.Ona naštěstí nemá hlavu zatíženou tím jak se kdo dívá,co si kdo myslí.Strašně moc jí to závidím,tu lehkost bytí.I to CD jsem ji koupila -i když jsem zase chtěla šetřit.Doma si ho s nadšením pouští -hrajou to co hráli v parku!!!Trochu na mě padá smutek.Zase nemůžu usnout.Pořád ji tam vidím -moje přerostlé dítě.

Sobota.Po dlouhé době se ozvalo velmi časným ránem nespokojené bušení do zdi.Nepomohlo zase napomínání,vyhrožování.A tak jí vypouštím at´si v tichu hraje a mě nechá dospat.Naštěstí nechala.A jen co jsem nabyla vědomí hned se dožadovala svého nového CD -během dne ještě několikrát.Dopoledne se věnuji úklidu,chystání oběda a vymýšlením kam vyrazit.Na přeplněné koupaliště nemám sílu.Dnes ještě daleko od lidí.A tak plním přání a beru mladou do lesa.Náročný terén -jsme přeci jen hora,ale zato stín a ticho.Chvílemi jsem se i bála protože jsem si nebyla úplně jistá správným směrem.Ale les nás propustil.Ještě chvíly na hřišti.Můj neúspěšný pokus naučit mladou házet talířem.Nevím jestli je to těma jejíma rukama,tím,že se pravák snaží levákovi ukázat házení -nebo jen mladá nemíní létající talíř používat jako létající talíř.Je to přeci volant se žirafou.A domů.Večerní siestu si plním pouštěním komedie.Je mi nějak smutno.

Neděle.Procházka lesem zabrala.Dnes jsem já kdo vstává první -do zdi nebuším.Chodím po špičkách.Vychutnávám ranní slunce na balkoně a ticho.Jen co se mladá vzbudí už zase jede CD,rádio a i Pc bez zvuku není to pravé.Pořád je mi mírně smutno a tak voláme synovi.Brzy se uvidíme tak snad ty chmury zase zaženu.Tak nám uběhlo dopoledne a odpoledne na zastíněném balkonu.Byl čas vyrazit na trochu kultury.Sice město rozpálené,ale lákal stín parku a další pohádka Divadélka Kůzle.A bylo to hezké,plné písniček.Obě jsme si zasloužily posezení na zahrádce a zmrzlinu na osvěžení.Potom ještě krátká procházka po stínu vody.A tím nám skončil další prázdninový týden.Byl príma.