neděle 28. července 2013

52 -týden čtyřicátý sedmý -22.7.-28.7. 2013

Pondělí.Zase vstává šíleně brzy.Ale alespon´neškodí.Další tropický den.Tak opět balím k vodě.Moc se mi nechce -je to náročné.Jak fyzicky tak i psychicky.Ale co dělat celý den.Nakonec to vždycky uteče příjemněji.Vracíme se vyřízené,zase trošku opálené.Už nejsem nic schopna udělat -i ty večeře flákám.Ale usíná se samo -i přes ten hic v bytě.

















Úterý.Nemůžeme se vůbec probrat.A dnes musím.Letíme na Mhd.Dobu sedíme v čekárně chirurgie.A potom to bere rychlý spád -mám termín.Vůbec nevím jak to zvládnu -oběhat to,zajistit hlídání a ke všemu jsem se sekla s výpočtem menstruace.Ještě pro léky mladé na neurologii.A zasloužená zmrzlina a stín domova.V tom nejhorším vedru zalezlé.Potom můj zoufalý pokus o procházku.Né,že by se bránila,ale mě nějak dochází inspirace.Tak jako vždy končíme u stínu potoka a házíme tam kamínky.Doma sleduji dění v Británii.A ač se tomu bráním stejně mě to dojímá.


Středa.Opět slunečné horké ráno.Snídaně,trochu se rozkoukat a zase balit.Opět koupaliště.Zase spousta hraček,jídla,pití.Ale dnes je mi nějak víc vedro tak jsem za to osvěžení docela vděčná.Střídáme pobyt ve vodě a na dece -ten moc dlouho netrvá.Za chvíly se začne klepat.Jsem vděčná,že letos respektuje,že si hraje jen na dece -nezatáčí řadu na chodník.Jen prostě jen tak ležet jí nejde -musí něco dělat.Bavit se -být bavena.Zatím to zvládáme bez větších krizí.Zatím se mi daří vzít sebou něco co ještě neměla,nebo dlouho neviděla.Opět se vracíme vyřízené.Já trochu melancholická -měla jsem plán na víkend a počasí mi ho dokonale bortí.

č
















Čtvrtek.Příjemně se ochladilo.U nás dokonce i sprchlo.A tak využít počasí a vyrazit na velký nákup.Jenže zase čtvrtek,zase moře lidí,nekonečné fronty.Sice to zvládáme bez větších karambolů,ale zábava to tedy není.A domů.Musím začít civilizovat domácnost,uvařit oběd.Teplota začíná stoupat -nakonec mám pocit,že je mi víc vedro než včera.Už nikam nerazíme.Dokolečka poslouchám CD,rádio a mozek si vymývám u PC.Navečer se snažím udělat průvan v bytě,aby se dalo spát.

Pátek.Vstáváme příliš brzy -obě.I tak to bude den dlouhý -protože čekací.Dopoledne plníme mytím hlavy a průběžným úklidem.Potom jdeme do obchodu.Z hecu jsem se mladé ptala co mi dá za dárek k narozeninám.A ona bezprostředně a nadšeně vyhrkla -košilku.Myslela tu klasickou -ty ona miluje a chtěla se podělit.A tak jsem si řekla proč ne.Trochu jsem to přesunula na košilku noční a mladé nechala právo výběru.Vybrala mi srdíčkovanou a má knoflíky -tak splňuje požadavky košile.Doma jsem ji zapojila do přepírání.Sluníčko za chvíly udělalo své.Odpoledne jsme se šly projít do stínu k vodě.A šly se kouknout i na nádraží.Jen tak,zabít čas.Já nevěřila,že by se z právě přijíždícího vlaku mohl vynořit syn.Mladá o tom byla přesvědčena a vymluvit si to nedala.A měla pravdu -překvapení jsme byli všichni.Domů na večeři.Povídání a oslavování.Zítra mám narozeniny.Už 45.Ale mladá mi přála k 19 ctinám -nějak jí vyplavala souvislost jejích narozenin.A tak po příjemném večeru s dobrým vínem,společností- usínám ve své nové košilce a strááášně dlouho mi to nejde.

Sobota.Ani dnes žádné dlouhé vyspávání -v tomhle hicu už to ani nejde.Zabavujeme se kocourem,potom snídaně a hromadné balení.Na svůj narozeninový den jsem si plánovala výšlap a dobrý oběd na nové rozhledně.Ale plány jsem musela přehodnotit.Šlo se na koupaliště.I když se koupat chodíme já mladou ještě nevzala na skluzavku ani tobogán.Mám hrůzu,že ji neudržím,že ji utopím vlastní vahou.A tak se toho ujal syn.Já jen dělala záchranu dole.Ale taky jsem se vozila.Unešená -moje druhá jízda na tobogánu a na zdejší plovárně premiéra.Nakonec jsem se ujistila,že tobogán zvládnu i bez něj -kupodivu mi to jede pomaleji.A na skluzavce mě to pořád házelo do strany.Prostě jsme tam vydrželi neuvěřitelně dlouho a bylo to moc fajn.Až tam půjdeme samy bude mi zase neuvěřitelně smutno.Na večeři jsem si dopřála ten luxus nevařit.Objednávám pizzu.Unavení usínáme dobře -i přes to neuvěřitelné vedro.





Neděle.Dopoledne opět kocour.Když se mladí vzbudili a tím dali přístup k Pc pouštíme si na střídačku oblíbené písničky.Teplota stoupá,je šíleně.A my jak šílenci vyrážíme směr město.Najít stín v příjemné restauraci -nejlépe pod velkým stromem a dát si vynikající slavnostní oběd.Kupodivu jsme bez úhony přešli.Vedro nevedro u nás se jí pořád.Pochutnali jsme si v restauraci U žlutého kola -kde kola měli ale žádné žluté.A seděli jsme pod kaštanem.Potom zmrzlina v parku a domů.Až tady na nás to vedřisko dopadlo.Tak se sprchujeme a bloudíme bytem.Mladí nervozní z cesty -není co závidět.Tak zase odjeli.Já tu naši k babičce zatím odvolala -pro nepřízen´počasí.Po další tropické noci bych cestu v klidu nedala.Mladé se to moc nelíbí -ta už balí 3 dny.









5 komentářů:

  1. Opožděně všechno nejlepší k narozeninám, moc vám to sluší. Kde je to koupaliště? Vypadá moc hezky, to nám tu chybí.

    OdpovědětVymazat
  2. Také všechno nejlepší k narozeninám.
    45 krásný věk, mě už letos bylo 47.
    Míša

    OdpovědětVymazat
  3. Taky přeji vše nej...v sobotu jsem vás na koupališti viděla, Terezka je šikulka a je vidět, jak má bráchu moc ráda...a jak jela na tobogánu...PARÁDA!

    OdpovědětVymazat
  4. Také se připojuji ke gratulantům - všechno nejlepší!!! 45 let - takové mládí!(Je to všechno relativní - ve třiceti jsem si připadala stará :-), teď - pokud se nedívám do zrcadla - mám pocit, že čas stojí.) Když mi bylo 45, narodila se teprve má dcera...Jarmila

    OdpovědětVymazat