pátek 29. dubna 2011

den 248 - 29.4.pátek -Královské odpočívání.



Jo,jo,jo!!!Do 8 a do sytosti.Jen co jsem vylezla na balkon zaznamenala jsem v naší jinak tiché ulici nevídaný ruch.Před domem byla zaparkovaná dodávka s vlečkou a kolem se rojili policisté.Vyšetřování v přímém přenosu.Někdo něco zcizil a zřejmě na útěku lup zanechal v naší ulici.Policisté se činili.Sepisovali,zapisovali,hlídali.Před 10 jsme se v poklidu vypravily z domu na MHD.Zajely jsme na tu neurologii,ale doktorka tam dnes mimořádně nebyla-tak bez léků a zase v úterý.Hned naproti do knihovny,tady vše proběhlo jak mělo.Knihy jsem vrátila včas a nesla si další várku.Před domem se dál policisté střídali v hlídání uloupeného,aby nebylo uloupeno již uloupené.Já mezitím uvařila a v přímém přenosu shlédla královskou svatbu.Bylo to krásné.Nevěsta měla nádherné šaty a celé to bylo moc dojemné a slavnostní.Stihla jsem i vyprat,pověsit.To už hlídala policistka-chuděra nechali jí tam stát 3 hodiny.Potom auto osiřelo a zůstalo nám tady na ozdobu.Já uklidila.Původní plán byl ještě jít ven ale spustila se bouřka.Ale protože jsem měla ve schránce výzvu,že mám na poště doporučený dopis nakonec jsme se vypravily.Čekat den co tam zase čeká za pohromu nevydržím.AŤ to mám za sebou.Nakonec to byla příjemná procházka,vzduch voněl po dešti.A doma jsem s úzkostí otevřela obálku z MÚ abych byla mile potěšena.Přišlo vyúčtování za loňský rok a mé netopení,šetření se zúročilo do korunek.Sice jich není hromada,ale lepší než drátem do oka a nebo doplácet.Ráda si ty 3 měsíce na šek počkám.Teď bude následovat poklidný podvečer.Něco málo zkusím odcvičit z knížek které jsem si půjčila na uvolnění páteře.Lehká večeře,koupel,něco málo televize a hurá do peřin.Pěkný den to byl.

den 247 -28.4.čtvrtek -Držíme se.

I tohle ráno jsme zvládly,ale tuším,že nám oběma pomohlo,že zítra se spí dlouho.Odevzdána ve škole .Omluva se setkala s výrazným pochopením i když jsem podotkla,že se stavíme i na neuro pro léky.Ale hlavní důvod je se dospat. Já ve společnosti.Dlouhé probírání velikonočních zážitků.I počasí nám přálo.Mladá byla vcelku hodná a cesta taky šla.Sice nám sprchlo,ale my dnes opravdu nikam nevyrážíme.Je příjemné být zase doma,mít plný žaludek a klid.Zase na chvilku si budu vážit naší samoty.Teď si ji přímo vychutnávám.Dokonce jsem už i byla schopna něco poklidit.Jsem na dobré cestě vrátit se do normálu.

středa 27. dubna 2011

den 246 -27.4.středa -Hodně náročný den.


Regenerace se přes noc nezdařila.Velmi silně na sobě cítím to,že jsem chodila později spát,časně vstávala,byla vystavena fyzickému i psychickému tlaku.Mladá na tom bude podobně.Mě zatím nezlobí,ale aktivitou taky moc nehýří.I dnešní den byl dlouhý,sice tepleji a bez deště.Ale jak jsem sedla tak jsem usínala.Mladá se ve škole mírně polepšila,ale nevím jestli to neříkali jen ze soucitu při pohledu na mě.Cesta dobrá.Nevedla přímo domů,ale na úřad.Zaplatit popelnice.Trochu mě naštvali,že pokladnu přesunuli do jiné budovy a já se musela vracet.Mladé se to právem nelíbilo.Doma jsme pobyly hodinu a půl.Málo času na jídlo,odpočinek.A směr bazén.Já neplavala,za to zase usínala.Mladá cestou domů zakopávala.Tak ještě zítra dáme a v pátek si vezmeme volno.V zájmu našeho zdraví.

den 245 -26.4.úterý - Zpátky do šedi.

Nechtělo se,strašně moc.Ke všemu jsem podcenila oblečení-u sebe a nevzala deštník.Takže první co bylo po odevzdání mladé pořídit nový.Má naivní představa,že to nebude tak strašný vzala po chvíly vydatného deště za své.A byla mi zima,bylo to dlouhé a nekonečné.Mladá zlobila,ale nebyla prý na to sama.Dětičky jsou po volnu rozjívené a nechtějí se učit.Co nejrychleji domů.A potom už nic.Jen úkol,ale byl lehoučký tak to nestálo ani za řeč.Zatím regenerujeme.

den 244 -25.4.pondělí -Velikonoční pondělí.




Mladá byla už tak moc unavená,že by si dala říct a spala déle.Jenže to by brácha nesměl svědomitě plnit své velikonoční povinnosti a vtrhnout do pokoje.Rozespalá ale přece s úsměvem se nechala symbolicky vymrskat.Po ranním chaosu nastalo obdarovávání.U nás  každé dítě obdrží balíček.Mladá se hned koukla do Kinder co tam je za úžasnou hračku..Zbytek jsem pečlivě uschovala a každý den něco malinko.Babička se sestrou se začali balit.Děti pobíhali bytem a zoufale hledali své hračky,části oblečení.Stejně vždycky něco zapomenou.Vyprovodit jsem je šla sama.Mladé se moc nechtělo tak brácha se slečnou hlídali.Nastalo první loučení a já jsem moc ráda,že to dopadlo dobře-žádné hádky.Doma mě čekalo uklizeno!!!!Tak jsem jim za to uvařila oběd.Po něm v tom tichu co tu nastalo oba mladí usnuli.Mladou jsem musela uklidnit počítačem,protože měla slíbené labutě s bráchou.Nakonec i na ně došlo.Poslední jízda na labutích a autíčkách.Doma se pomalinku balil syn s přítelkyní.A nastal čas i jejich odjezdu.Konečně ticho!!Nerušená koupel,spánek ve vlastní posteli.

úterý 26. dubna 2011

den 243 - 24.4.neděle -Na pouti potřetí a malování vajíček.






Opět velmi časné ráno -ani nevím kdo byl tentokrát vítěz.Dopoledne jsme trávili doma .Příprava oběda,hraní dětí.Mladá už si pomalinku vyhledává tichá místa a věnuje se svým činnostem.Zatím nedochází k žádným konfliktům mezi dětmi ani dospělímy.A že jsme všichni docela dost unavení.Po dobrém obědě a úklidu byla chvíle odpočívání.Mladí zůstali doma a zbytek vyrazil opět na pouť.Přiznávám,že jsem nervozní už předem.Nakonec jsem neměla moc důvod.Nejdřív jsme zkusili ,,šprtec" a za 20 Kč dost legrace.Absolvovaly jsme s mladou  jízdu na kačerech.Větší zážitek byla jízda na čtyřkolce.Kdyby tam nešla sestra ani by mě nenapadlo tam jít.A přitom je to pro mladou jako stvořené.Následovalo nakupování a cesta domů.Mladá to všechno v klidu zvládla.Já jsem sice mírně vycucaná,hluchá a dezorientovaná,ale to je daň za hromadné akce.Hlavně,že tolik nepařilo sluníčko a bylo to snesitelnější.Doma jsme zapojily děti do malování vajíček.Nejdříve si dopoledne udělali vyfouklé dle fantazie.Večer se barvilo klasicky vařená vejce v potravinářské barvě.Ale našly jsme na netu malování octem a ono to fungovalo.Na obarvená vajíčka se maluje ořezanou špejlí namáčenou do octa. .Bylo to takové poetické jak jsme tam seděly my ženské a malovaly.Dnes děti usnuli strášně rychle.A my než jsme to dopovídali tak bylo zase 11.

den 242 -23.4.sobota -Na pouti podruhé.



Tedy noc náročná.Ona nám totiž babička docela dost chrápe.Dnes byla první vzhůru neteř a aktivně všechny budila.Bylo půl 7.Tak jsme se probrali,uklidili to naše ležení.Mladej s přítelkyní hlídali mladou a zbytek šel na nákup.Protože se očekávalo šílené vedro chtěla jsem mladou ušetřit jedné cesty.Nákup byl pro mě snažší,já nikoho honit ani  usměrňovat nemusela.Doma jsme se pustili do přípravy oběda.Já tedy jen pomocné práce tipu tam mám struhadlo a větší hrnec nemám.Po řádném obědě a ještě řádnějším odpočinku se šlo hromadně na pouť.Homolkovi.Mladá šla s bráchou na velkou houpací loď.Potom jsme pozorovali dvojčata v bublinách.A nakonec tradiční jízda na autíčkách mladé s bráchou.Teplota šílená,lidí šílených.Takže mladí si šli okukovat stánky,sestra s babičkou a dětmi na nějakou nafukovací obr skluzavku a my s mladou domů.Naštěstí jsem to vzdala včas kdy ještě nebyla únava ani přehřátí kritické.Šlo se bez slz a vzteku.Doma jsme si vychutnávaly vzácnou chvilku osamotě než se vyřízení začnou vracet.Večer se kupodivu nesl dál v příjemném duchu.Uložíme děti do 18 a vykecáváme na balkoně.A pořád je co probírat!!

pondělí 25. dubna 2011

den 241 -22.4.pátek -Skoro letní procházka.




Vstávaly jsme první -jako vždy.Mladá byla svěží a natěšená na společnost bratrance a sestřenice.Dopoledne uteklo ve znamení chystání oběda.Já si došla sama na poštu.Po obědě a následném úklidu jsme vyrazili na procházku do města.Museli se obejít všechny hračky -děti shánějí mě nic neříkající podivnosti.A potom jsme šli na nově otevřenou vyhlídkovou věž.Mladá si pěkně mákla,ale vystoupala až nahoru.Cestou domů se jí už podlamovaly nožičky a trochu to drhlo.Doma už nás čekal syn s přítelkyní a kočkou.Nějak přestávám věřit,že to zvládnu.Neteř ač milovnic zvířat tvrdí,že se kočky strááášně bojí,mladej má strach,že ji budou nahánět,babičce se nelíbí jeho přítelkyně.Mladí odešli do města,sestra s dětmi a babičkou na pouť.Zůstaly jsme s mladou samy,vděčné za ticho.I ta chuděra kočka vylezla z pod gauče.Všechny jsem opakovaně prosila o vzájemnou toleranci.Už před příjezdem všech.Všichni věděli do čeho jedou.Snad to zvládneme a neskončí to nějakou šílenou hádkou.

den 240 -21.4.čtvrtek - Návštěva,rehabilitace a pouť poprvé.



Volný den,ale nás čekal budík abychom nezaspaly.Návštěva v podobě babičky-maminky,tety-sestry s dětmi byla hlášena na 9 ráno.Tradičně jsme vyhlížely mašinku s 20 minutovým předstihem.Radostné vítání-ty děti tak moc rostou.Doma kafíčko,povídání,chystání oběda,hraní.Chaos.Po obědě jsme se rozdělili -nás ještě čekala rahabilitace a děti další čekání než se půjde na pouť nevydrželi.Mladá statečně stoupala v tom hicu do kopce.Vzorně odcvičila.A potom jsme šly za nimi.Tradiční hledání a nahánění než jsme se našli.Dali jsme horskou dráhu a mazali pryč.Tradiční nákup už byl na mladou dost.A na mě taky.Cesta domů ve znamení jejího vztekání.Byla na mě tak naštvaná,že šla sama odmítala se držet a dokonce ani nespadla.To je tedy zajímavé-proč se mě pořád drží,věší se na mě když to zvládá sama???Doma si odpočinula a zase bylo líp.Nachystat spaní-trochu tábornické podmínky,ale za ty roky to už máme vychytané.Pro děti je to dobrodrůžo a my dospělí to přežijeme.Nakonec jako poslední z dětí usnulo to moje-přetažená.Tak jeden den jsme zvládli bez slz,hádek.Vzhůru do dalšího!!!

středa 20. dubna 2011

den 239 - 20.4.středa - Velikonoční bohoslužba a plavání.




Ráno nezačalo moc povzbudivě.Nechtělo se jí a na zastávce se zase vrhala na paní.Čekal mě původně dlouhý den o samotě.Ale naštěstí jsem si vzala foťák a hledala krásné věci.A taky bylo krásně.Dokonce jsem si nakonec užila i pokec když jsem se náhodně srazila z další maminou.Po obědě jsme byli zvání na tradiční bohoslužbu.Mladá moc nevyrušovala a zpívala.Potom úprkem na vlak,měly jsme to tak tak.Doma si trochu odpočinout a na plavání.Taky ve znamení Velikonoc se závody a hromadným focením pro sponzory.Mladá se snažila uchvácena představou,že dostane medaili.Tu nedostala ,ale balíček  se sladkostmi.Radost byla i tak.A já si taky stihla zaplavat.Tak snad jsem ty chmury vyplavila.Krásné svátky jara Vám všem!!!

úterý 19. dubna 2011

den 238 -19.4.úterý -Ukousla jsem si moc?



Tak dnes jsem spala až do budíku.A najednou jsem měla nějak málo času.Cesta šla.Mladá se těšila na koníčky a počasí bude dobré tak by to mělo klapnout.Šla jsem si po svých.Ale dnes se mi nějak nedařilo začíst se do knížky kterou jsem nezapomněla a která je ke všemu vtipná.Nějak mám pocit,že jsem si ukousla moc velký krajíc a teď se tím dusím.Tím myslím Velikonoce,návštěvu.Nějak se bojím,že to nezvládnu-moc lidí,hluk,větší výdaje.Začíná mi jít hlava kolem a místo těšení je tu jen křeč.Potřebuji to ze sebe dostat a ne je vítat svým utrápeným výrazem.Alespoň,že mladá si to užila.Nezlobila,jezdila na šedém velkém koni.A taky si pohrála na pískovišti.Cesta trošku drhla.Teď si poslušnost a nesahání na lidi vynucuji vyhrožováním,že se nebude chodit na pouť.Zatím to funguje.Co budu dělat po pouti mi není jasné.Doma odpočinek a já zase dodělávání maličkostí.Zítra nebude čas.Mladá měla velikonoční úkol.V nestřeženém okamžiku si vzala foťák a snažila si své dílo vyfotit.Maminka to tak přece pořád dělá.

den 237 -18.4.pondělí -Nesnáším úřady!



Zase mě neviditelná ruka vytáhla dřív.To je k zlosti.Místo bolení hlavy motání-ještě lepší.Tak se nějak dát do stavu bdělého a popohánět mladou směrem ke škole.Dneska jsem měla společnost,ale asi jsem opět moc neperlila.Poslední dobou jen brblám,už se ze mě stává protivná,zapšklá a zlá ženská.Trochu to byly nervíky-zase mě čekalo vyřizování na sociálce.Nikdy si nejsem jistá zdali mám vše,jdu v čas.Mladá byla hodná.Na náměstí jsme si prohlídly meteostanici co se tu dnes dopoledne objevila.V 77 tu bylo 21 cm sněhu,nejvyšší teplota 37 a nejnižší taky. Z vlaku se šlo hned na MHD.Aby maminka neztratila odvahu.Proběhlo to naprosto bez problémů-proč tak vyšiluju???Za odměnu jsme si daly první zmrzlinu.Cestou nakoupily hromadu brambor,aby měla návštěva co jíst.Šla jsem domů s dobrým pocitem.Že mám zase jednu položku na seznamu odškrtnutou.Doma mě čekalo rozčarování.Obálka od soudu.Myslela jsem,že je to jen další oznámení,že řízení o zbavení svéprávnosti nějak pokračuje.Pokračuje.Mám jim laskavě zdělit adresu bývalého,aby ho mohli obeznámit.Neznám adresu.To jsem také zavolala na příslušné číslo abych se dozvěděla,že to bude problém,že se to celé pozdrží.Budou ho pracně hledat-pokolikáté už???Budou ho hledat a nenajdou,protože nechce aby ho někdo našel.Můžu udělat všechno správně,podat všechno včas-vždycky mě dohoní stín minulosti.Je přece otec,má svá práva-možná se budou ptát jestli s tím vůbec ráčí souhlasit.Moc špatně jsem si vybrala otce svých dětí.A teď za to musím trpět.Ale nestačilo už????

den 236- 17.4.neděle-Finišujem.



Každý volný den ráno závistí blednu a závidím sousedům jejich vyspávání.Aspoň jednou za čas-do devíti,do osmi...Nic,makat se bude.Mladá už se odmítá účastnit.A protože potřebuji,aby byla schopná napsat úkol nechávám ji.Vydrhla jsem další koberec.Spíš vyhodit bych ho měla,pořídit nový.Drhnu lety opotřebované věci aby byly alespoň čisté a vím,že si nové nikdy nekoupím.Hlavně,že se máme rádi.Povedl se i úkol,žádné násilí ani stávkování.Do oběda jsem stihla vyžehlit obr hromadu prádla.Po obědě odpočívání.Já odpadla a odměnou mi byl ztuhlý krk a bolest hlavy.Dobře mi tak.Taky trochu na vzduch.Zvěčnit princeznu Pampelišku.Docela mi dalo zabrat vysvětlit jí aby si dřepla.Tradiční chystání léků,věcí na zítra,do školy.Hlava bolí čím dál víc.To jak mi myšlenky přeskakují co ještě musím do středy zvládnout.

sobota 16. dubna 2011

den 235 -16.4.sobota -Jarní gruntování.









Mohlo to být delší.Ale slunci,dešti a své dceři neporučím.Tak jsem se pustila do velkého jarního úklidu.Domýt poslední okno,vydrhnout další koberec,zbavit plyšáky prachu,přerovnat támhle to.Mladou jsem zapojila taky,ale žádné nadšení.Dalo mi to docela do těla.A pořád ještě vidím co bych měla,co musím,ještě pořád to není všechno .Jsem z toho jako každý rok na nervy,protože jsem si pozvala mámu,sestru z dětmi,dorazí i syn s přítelkyní.Tak chci aby to bylo vidět,že je tu čisto,uklizeno.Oběd a po něm procházka.Taky tradičně předvelikonoční.Chodíme se dívat na pouť.Jak se staví,chystá.Míří tam celé město obhlídnout co nového přijelo,jestli autíčka budou stejně jako loni.Tak budou,taky dvě horské dráhy,obrovská houpací loď,centrifuga.Trochu jsme se prošly,okoukly kvetoucí zahrádky.Daleko se nám dnes nechtělo.Teď budem až do zítra jen odpočívat.

den 234 -15.4.pátek -Za co?

Ráno to drhlo.Naštěstí jen doma,cesta autobusem ve znamení výskání nad zvyšujícím se počtem kolotočářů a hlasitého zpívání s rádiem pana řidiče.Odevzdána a já šla zmrzat.Ačkoliv to dnes nebylo až tak hrozné dle teploměru,mě se to jevilo jinak.Na povzbuzení jsem si koupila čokoládu a v cukrárně ke kafi přidala i čaj.Pomohlo mi to přežít,ale nevzpružilo.Mladá měla mít muziku,dokonce nešli ven tak měla být.Ale nebyla-nebo jen pro mladou?Zase zlobila.A asi dost,protože učitelka mi to neměla sílu líčit.Jen z mladé občas něco vypadlo.Už mě to unavuje mít to nejzlobivější dítě dne,třídy,školy.Na nádraží jsme se ploužily  jak dva spráskaní psi.Cestou jsme šly kolem ZŠ z které se řítili rozjívené děti.Ještě mladé říkám ať jde víc na stranu aby ji neporazily.Porazili.Drcla do nás běžící holčička.Mladé narušila její vratkou rovnováhu a ačkoliv jsem ji stále držela za ruku skácela se k zemi.Naštěstí ji to přišlo strašně srandovní.Mě už méně.Sebrat ze země 40 kilové dítě co moc nepomáhá,to vše za neustálého proudění školáků -to moc nepřidá.Vážně dnes stačilo.Zavřít za sebou dveře a počkat až se z toho vyspím.Když jsem si naplnila žaludek,zahřála, bylo líp.Mladá si hraje a nezlobí-taky je ráda,že je doma.A já nakonec ještě umyla nádobí,vyprala a vydrhla koberec v chodbě.Na večer mám schované křupky(aby mladá neloudila,je to nezdravé).Bude se cpát,kouknu jestli farmář našel ženu a potom mě obejme peřina.A já obejmu ji,pevně.