První listopadový víkend byl ve znamení Halowenské procházky.Zakoupila jsem příšerný lampion s lebkou a šly jsme.Kdysi jsme v téhle části bydlely.A já užasle koukala na nádherné hřiště kde můj syn vyrostl,oplocené fotbalové kam chodil trénovat.Za nás tu žily povětšinou starousedlíci co nás asi nikdy moc nevzali jako náplavu.Začalo to tu žít,spousta mladých rodin z dětmi -krásné místo k bydlení.A měli to moc hezké -soutěže i ten nápad.Lampionový průvod až na rozhlednu.Tak daleko jsme nešly -je to kus a ještě potmě lesem.Ale syn jako dítě by to ocenil.Mladá byla i tak spokojená.Užasle hledala světýlka značící cestu a pyšně si opatrovala svého kostlivce.
Další listopadový průvod světýlek byl ten Svatomartinský lampionový.Byl i Martin na koni a všichni jsme chtěli věřit,že byl bílý.Školáci zahráli divadlo a potom nás pan farář pozval hledat do chrámu svaté Barbory obraz svatého Martina.Bylo to strašně silné jak se dav spořádaně,pomalounku ,za doprovodu varhan procházel kostelem a hledal.A každý kdo našel zapálil svíčku a před kostelem ještě dostal na památku koníčka z perníku.Mladá si po tom všem byla jistá,že začne sněžit -ale u nás ani vločka.
Pak následovaly poslední přípravy na narozeniny mladé.Stihla jsem vytvořit místo pro dárek.Taky obrečet to,že krom syna s přítelkyní nikdo nepřijede.Nikdy nejezdí a já se zcela iracionálně upnula k představě,že babička si tak důležité výročí své první vnučky nenechá ujít.A tak dostala jako každý rok hrací přání a penízky.Ale kamarádka s dcerou jí koupily nádherné triko s kočkou.A taky
Dorazil mladý s přítelkyní a kocourem a mohlo se začít slavit.Měla jsem víkendový plán.V sobotu dopoledne jsme šly do hraček kde si mladá vybrala konečně to autíčko.Potom jsme se účastnily Kutnohorského azimutu.Procházkou jsme chodili podle mapy a hledali figuríny hrdinů Rychlých šípů.Odměnou mi byla mimořádná turistická známka k výročí českého skautingu.Po pěkné procházce dobrý oběd ve stylové restauraci U Kata.A domů,trochu si odpočinout,nachystat večeři a nás na ples našeho sdružení.Už slavnostně vystrojeni jsme ještě zajeli vypustit na kopec narozeninový lampion.Ples byl letos zvláštní.Seděli jsme na balkoně jako jediní a potkali pár docela pitomých lidí.Mladí to asi přetrpěli jen kvůli mě ale mladá si to užívala.I letos si s bráchou zatančila.
V neděli v den jejích 20 narozenin dopoledne ještě probíhalo sestavování nábytku.Naštěstí to trpělivě respektovala a já se zatím nervozně starala o pečení kachny.Nakonec se povedl oběd a i následná oslava.Samozřejmě,že nejásala jako nad volantem ale postupem času je vidět,že je velmi spokojená a já při pohledu na ní taky.A tak jsme oslavili 20 let od narození Terezky,7 kdy se vlastně narodila podruhé.
Po pár dnech stereotypu nás doběhla příroda -mladá měla svou roční periodu.Zůstaly jsme doma,protože jsem se děsila toho kolem.Naštěstí to bylo zase o fous lepší -bez úporné bolesti hlavy,teploty a šílené únavy.Hold je to dospělá ženská a i na tohle si zvyká.Dny doma jsme využily k úklidu předvánočním.A vzala jsem to z gruntu -těch věcí co šlo z bytu.Taky jsme pekly perníčky -u mě jako loni -recept na zaručeně měkké a jsou tvrdé.Tak snad změknou jako loni.Většinu dárečků už mám,poslední listopadový den jsem vyrobila i adventní věnec.Ted´už budeme jen lehounce dopilovávat a těšit se na Ježíška.
