sobota 6. prosince 2014

Listopad 2014.

Odjezdem syna je všechno tak jiné a zvláštní.Snažím se zaměstnat sebe i mladou abychom nepropadly smutnění.První listopadový víkend byl ještě plný slunce.Vyrazily jsme na obhlídku Sedleckého pivovaru -pár nadšenců se ho snaží obnovit.A jelikož pivo nepiji koupily jsme alespoň synovi a mladá z toho byla paf.Stejně tak i při prvním spojení přes PC.Syn se mi zdál zkroušený,to odloučení od slečny snáší asi hůř než čekal.Čekala jsem nadšeného světoběžníka a seděl tam zmatený smutný mladý muž.




















Naštěstí pro mě musím se soustředit i na práci.Čeká mě seznámení s novým klientem.Smíšené pocity.Nadšená z nové práce,zkušenosti -měla bych s ním dělat kurz cestování.Ale zároveň šílené obavy .Shodou okolností ho znám a víc než jeho se obávám jednání s jeho maminkou.Je to prostě složité a hned při první plánované schůzce se to projeví.Přes tu složitost jednání bych to chtěla dělat -sama bych si dělala plány,určovala postup.Čeká mě ještě zubař.Pro mladou to znamená zůstávat déle ve škole.Zvládá to skvěle.V pátek jedeme do Prahy.Poprvé za můj život k lékaři kvůli mě a né Terezce.Dostala jsem pozvánku na kontrolu kvůli štítné žláze.Naštěstí synova přítelkyně mi dělala doprovod.Ohlídala mladou a já se mohla plně soustředit na to co mi říkají a dělají.Mělo by to být dobré,jen jednou za rok kontrola.Dokonce jsem od tama odjížděla nadšená protože jejich váha mi ukázala podstatně menší číslo než doma.!!!!!!Víkend velký nákup,odpočívání,úklid a nedělní pohádka v divadle.O Sněhurce.A po celý týden mladou postrkuji k různým domácím pracem.Mám radost z nás obou.























Týden začal pracovně.Asistuji v prostorách místního hřbitova kde náš klient získal na 2 měsíce práci.Poprvé zažívám pocity bezradnosti,opětovné otázky jsem já ta pravá pro tuto práci?Ale v závěru týdne se to všechno vyřešilo,já na sebe byla i pyšná,že jsem nepodlehla momentálním emocím a jednala v klidu.Je pro mě strašně důležité práci oddělit od soukromí.A zároveň moc těžké.Je ve mě víc té matky pečující než asistentky.S ohledem na Terezku si prostě nemůžu dovolit přemýšlet o klientovi i doma.Tam se chci věnovat jen jí.Tady jsem ta matka.V úterý po práci a škole nás obě čeká přednáška na téma sexualita mého dítěte.Pořádá to naše organizace -dnes jsem tu ale za rodiče.Mladou a ostatní ,.děti" hlídají mé kolegyně.Dělá mi radost jak je mladá nadšená že jde se mnou do práce.Samotná přednáška byla úžasná a lektor na jedničku.Zdárně doklepeme týden.I ten kurz cestování se pohnul -domluvili jsme si seznamovací schůzku kdy zjistím jestli jsem to vůbec schopná zvládnout.Koncem týdne dolaďuji narozeninovou oslavu mladé.Neseme i do školy ale letos to školní oslavování s porovnáním s loňskem nestojí za nic.Terezka vyhlíží přání od babičky a za darované peníze má hned jasno co si pořídí.V sobotu další divadlo.Tentokrát v prostorách jednoho klubu s Evou Hruškovou Letem světem.Mladá se baví a tak to,že zase moc trčíme tolik neřeším.V neděli se účastníme pokusu o překonání rekordu.Na náměstí lidé nosí koně a koníčky.Měla být i polštářová bitva na kterou jsme se moc těšily.Ale jen my a 4 děti měli polštář a byli ochotni se účastnit.









Sváteční pondělí je pro nás dvojnásobně sváteční.Terezka oslavuje své už 21 narozeniny.Připravujeme pohoštění a čekáme na synovu přítelkyni.Jsem už skoro oficiální tchýně a snad mi to jde dobře.Všechno se nakonec vyvedlo.Dokonce se nám zdařil i video rozhovor se synem.A mladá byla spokojená.Tak hurá do víru všedních dnů.Mě čeká seminář na téma Hranice vztahu s klientem.Docela mě mrzí,že nezvládám účastnit se na plno.Je to zajímavé,poučné a na konci je certifikát.Ten já nedám,účastním se málo hodin na splnění.Ale i tak to bylo moc přínosné.Pořád je se co učit a pořád mě to baví.Ve čtvrtek je mé první seznamování s klientem.Spadl mi kámen ze srdce když bylo po.Zvládla jsem to.A to,že doma už bravurně zapisuji průběh asistence do systému mi dělá fakt dobře.Pátky mám volné,protože družina ve škole je krátká a já bych se nestihla otočit.Užívám si ten den volna víc než dřív.Obchody,nakupování dárečků,výstava klientů Diakonie,cukrárna.Jediné co mi kazí náladu jsou zase řeči kolem.Dřív každý řešil,že sedím celé dopoledne v šatně,teď,že jezdím tam a zpátky.Do toho vím,že s Terčou mají učitelky někdy problém,ale dozvídat se to i odjinud na radosti nepřidá.Mám pocit,že mi i podsouvají jak se mladé stýská.Já zatím byla pyšná,že si pamatuje kdy ten den přijdu,kde jsem.Pořád v sobě bojuji s pocity jestli jí tím nezanedbávám.Ač se bráním jsem tím vším zase načichlá a bere mi to energii kterou jsem celý týden měla.Sobotní nákup.Večer nás čeká ples plavání.Letos nám dělá doprovod kamarádka.Zase jen na balkón do 21.30.Neskutečně závidím těm tančícím,jednou bych tam chtěla být.V neděli na lampionový průvod .Je to spíš akce na podporu prodeje nových domů.Ale to nám může být jedno.Domy jsou krásné -hned bych jeden brala.Lokalita jedinečná.Terezka má radost s lampionů,vypouští se i balonky Ježíškovi.A na závěr je opékaní buřtů a ohnivá šou.Jedním z pánů chrlících oheň je náš nový starosta.Tak to jinde určitě nemají.




















































Další týden opět pracovně.Zase je to lepší,cítím se jistější.Navečer nám přivezl manžel vedoucí z plavání rotoped.Daroval ho sdružení jeden pán a já se nabídla jako zájemce.Chvilku mi trvá než najdu ten vhodný převod pro Terču.Ale zdařilo se.V úterý jede do školy Terča svozem.Měla být první hodina rekvalifikačního kurzu.Všechno jsem si to zařídila abychom to časově zvládaly a moc se nehonily.Dorazila jsem jediná.Několik hodin jsem naprosto v šoku.Jak je to vůbec možné,co budu dělat dál.?Nechci o práci přijít a podmínkou je právě tenhle kurz.Byl ideální.V místě bydliště,časově bych to dala,peníze na něj si dokázala našetřit.Paní má spoustu slibů,ale po tomhle si tedy nejsem jistá ničím.Svůj vztek jsem vyšlapala a zase mi bylo fajn.A zase práce.Taky má první porada.Hlídá mi kamarádka.Probíráme asistence,další postupy,rozdělujeme si asistence na další měsíc.Nechci z toho vypadnout.!!!!Naštěstí mě to nesemlelo ale naopak vyburcovalo.Konečně jsem byla schopná řešit netopící topení v jednom pokoji.Sice v pátek zůstáváme doma nakonec zbytečně -pán nedorazil.Mám pocit,že tento týden mi všichni hází klacky pod nohy.Tak alespoň jdeme k holičce.V sobotu už dopoledne vyrážíme do městské knihovny kde probíhá akce Den pro dětskou knihu.Čte tam pohádky Jolana Voldánová,zdobí se perníčky,vytvářejí ozdoby,píšou přání Ježíškovi.Nedělní divadlo tentokrát Bob a Bobek na cestách.A pravidelný pokec se synem.Mám z něj lepší pocit.Bude to dobrý.I já to nějak vyřeším.S kurzem i topením.Nedáme se!!!










sobota 8. listopadu 2014

Ŕíjen 2014.

První říjnový den byl pro nás slavnostní.V podvečer se v místním kině promítal dokument o našem plaveckém sdružení http://www.cestazivotembb.cz/.Bylo to jak na festivalu v Karlových Varech -novináři,zástupci města,projev režiséra,rozhovory s herci,raut a kulturní vložka.Té jsme se obě účastnily -hrála se pohádka Červená Karkulka od Svěráka.Zbytek týdne už dávám mírně unavená -přeci jen jak člověk vypadne z rytmu je náročné zapadnout.A já si ještě vymyslela víkendový seminář o prevenci syndromu vyhoření.Je to v Praze,mladí hlídají Terču a já se vzdělávám.Potkala jsem spoustu zajímavých lidí,s náročnými  osudy.Zase jsem vděčná víc než jindy za ten svůj život -pořád může být hůř.V neděli se vracíme domů a já jsem fakt urvaná.Nad vodou mě drží jen pocit,že dostanu ceftifikát a v očích svých a snad i zaměstnavatele stoupnu na ceně protože se sebevzdělávám.A taky to byla na dlouhou dobu poslední šance nechat si ohlídat mladou.





















A to je hlavní téma následujících dnů.Můj prvorozený odjíždí na půl roku na pracovní stáž do Belgie.Sice jsem byla informována s předstihem,ale až teď je zcela jasné,že všechno se stihlo zařídit jak mělo a syn skutečně odjede.Mísí se ve mě neskutečná pýcha a šílená panika.To tady jako fakt budu úplně sama??Ke všemu se rekvalifikační kurz pomalu stává skutečností,v práci se se mnou taky počítá.Nenaložila jsem si toho nějak moc?Ve čtvrtek jdeme s mladou na neuro.Cestou se stavujeme na Veletrhu sociálních služeb.Má tam stánek i můj zaměstnavatel.A spoustu dalších -vtipné je jak jsme obě profláknuté a pomalu každého z těch organizací známe a oni znají nás.A konec týdne.A já se asi definitivně zbláznila a rozhodla se překonávat překážky všeho druhu.S kamarádkou a jejím psem jsme se vydaly na pochod Za malínským křenem.Trasa 10 km mi přišla reálná k možnostem mladé i svým.Musím uznat,že jsem se přecenila.Ke konci to už byla otázka vůle pro obě.Ale daly jsme to!!!Máme diplom a každý dostal klobásu s pravým malínským křenem.



























Další týden si užívám čekání na mladou,posedávání v šatně,nákupy.Jedna z posledních volných střed kompletně prospaná.Oslava svátku mladé na několikrát.Doma,ve škole a o víkendu přijel i brácha.Užívám si každou chviličku s ním a strašně to ve mě křičí aby nikam nejezdil.




 Terča zvládla první školní divadelní představení bez ztráty kytičky.Tak snad jí to vydrží -nechci se už dívat na to,že nebude brána.Já absolvuji školení Empowerment.Je to moc zajímavé,úplně cítím jak mě to nakopává,jak si dávám cíle dělat všechno jinak.A ke všemu další osvědčení.Někdy mám pocit,že jsem žila v jiné době a teď zírám na ty změny v současnosti.A jsem na sebe pyšná,že jsem dokázala naskočit.Já vím,že to není nic světoborného,ale pro můj život je to obrovská změna.Doklepeme týden.V sobotu si odskočíme na výstavu ke 30 letům místní ZŠ.A v neděli se tu objeví syn s přítelkyní.Přivezli mi zeleninu od jejích rodičů.A syn mi koupil s sluchátka  mikrofonem a naistaloval Skype.Prošla jsem dalším školením,ale spíš mě to rozlístnostňuje.V žertu jsem mu řekla,že nikam nejede když mi to nezprovozní a už na to dávno zapomněla.On ne.



Jsem vděčná za podzimní prázdniny.Obě si užíváme volno a zpomalené tempo.V den sváteční využíváme otevřené památky za 1 kč.Jedno muzeum a Gask.Netušila jsem,že jsou tam tak úžasné interaktivní herny přístupné za přijatelné vstupné i běžně.Terezka je nadšená,trávíme tam několik hodin a obě jsme unešené.Ještě nás čekají dva dny školy -jediné v autobusu.Ale mladá si to užila,vzali ji neplánovaně na výlet a nová mladičká učitelka si ji vytahuje ze třídy a učí se jen s ní.To mladá miluje,mít někoho jen a jen pro sebe.Posledního října můj prvorozený opouští republiku.Uvidíme ho jen placatého v PC.Na 3D si musíme počkat až do vánoc.Zatím to vypadá,že na smutnění nebudu mít moc čas -spousta asistencí,školení.A to je dobře.