Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
neděle 10. dubna 2011
den 228 -9.4.sobota -Výstava modelů.
I když se šlo spát později vstávalo se normálně-příliš brzy.Kočička za námi nechtěla jít ke zklamání mladé.Držela se u syna a ještě na mě začala být nějaká nepřátelská.Věnovala jsem se praní a úklidu.A potom své děti zanechala osudu a šla si samotinká po dlouhé době nakoupit v místě bydliště.Zbytek dopoledne jistila plotna,rozebírání všeho možného.Po obědě a úklidu jsme s mladou vyrazily na tradiční výstavu modelů.Opakuje se už několikátý rok,nebývá tam moc lidí a mladé se to líbí.Respektuje,že se na nic nesahá.Byla by to nádherná procházka nebýt toho šíleného větru.Výstavu jsme dokonce zvládly v nějak moc rekordním čase.Je fakt,že jsem se tam taky nějak necítila.Nikde nikdo jen asi 7 chlapů posedávajících na židlích a hlídající si své modely.Tak jsme se vracely přes historickou část města.A nestačily zírat jak se kope,dláždí a opravuje.Mladá byla naštvaná protože jsem jí slíbila svačinu na lavičce a lavičky nikde.Domů jsme dorazily docela brzo,vyfoukané a vyřízené jak jsme bojovaly s poryvy.Vážně jsme měly dost a těšily se do hajan.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
U nás už fučí 4 dny, hrůza - děs!!!!
OdpovědětVymazat