den 220 - 1.4.pátek -Ztracená.

Konečně pátek.Celkem bezproblémově jsme zvládly vstávání,cestu do školy.Zanechala jsem ji ve škole a šla si po svém.Dnes a tento pocit bohužel mývám příliš často jsem si připadala mezi všemi těmi lidmi ztracená.Chodím,koukám,poslouchám.Nikam nepatřím,nikdo mě nevnímá,nikoho nezajímám.Snad je to jen únava,smutek nad dalším víkendem jen ve dvou.Posedávala jsem na lavičkách a sála do sebe slunce.Mladá byla celkem hodná.Nebo já už odmítala vnímat stížnosti.Dojely jsme domů,odpočinuly si.A vyrazily do knihovny.Nastal čas zase se pustit do čtení.V poslední době jsem to hodně zanedbávala a doslova ujížděla po večerech jen na internetu.Ale ze sílícím sluncem,lepším počasím můžu trávit své dopoledne ponořená do knížky.A mít tak alespoň pro sebe dobrý pocit z krásně využitého času.Byla to fajn odpolední procházka.Nikam jsme se nehnaly,sluníčko svítilo.A pěkně se nám usínalo.