den 323 - 12.7.úterý -Na prázdniny k babičce.

Brzy jsem vstávala.Jako vždy před cestou.A dnes jsem vybrala i brzký spoj,abychom se vyhnuly případnému vedru.Mladou jsem musela budit.Ale protože je nadšená cestovatelka nebyl problém.Spoje krásně navazovaly.A v rychlíku nás čekalo prázdné kupé a pán s občerstvením.Tak-že nervozita opadla jen co jsme se rozjely.A já si dala kafe.Cesta prostě luxusní.Až v Olomouci tradiční střet s realitou -neodbytný bezdomovec,mladá co se chtěla družit.Dnes jsme si to poctivě odjely vlaky až do cílové stanice.Proběhlo to v klidu -celou cestu poslouchala písničky z mobilu.Na nádraží nás čekala kolová jednotka.Sestra s dvojčaty.Odvezli nám bagáž a pochlubili se samými jedničkami.A celou cestu mě příjemně překvapovali.Vyprávěli mi,že mladé nachystali autíčka aby si u nich mohla hrát.Dojali mě,nejen,že je sestra nepobízela.Ale oni ty autíčka vyskládali tak jak si je řadí mladá-do řady.A když se mladá cestou dožadovala klacíku synovec jí ochotně vyhledal ten správný akorát.A tak nám začaly opravdové prázdniny.Kdy nevařím -dnes hostila sestra.Kdy pořád mluvím s dospělými a i mladá má společnost.Po obědě a probrání základu jsme se přesunuli k babičce.Tam se pokračovalo v povídání a plánování dnů příštích.
Sestra byla v úžasu,že jsem se zabalila ze dne na den.Já co se tak těžce rozhoduji.A řekla mi,že jsem spontánní.Vybavila se mi replika ,,Buďme spontánní!"Jen jsem si nemohla vzpomenout z čeho to bylo.Až potom mi to cvaklo -Vrať se do hrobu.Tak doufám,že nedopadnu jako ten 30cátník hrající si na středoškoláka.