den 318 -7.7.čtvrtek - Nákupní taška.

Ráno jsem měla naplánováno spoustu činností.Bylo třeba zajít na poštu,do lékárny,obchodu.Mladá si ale přispala a tak jsme dopoledne zvládly jen tu poštu a lékárnu.Něco k obědu jsem koupila v nejbližším obchodě a pro zbytek se vydáme odpoledne.S létem nastala doba dovolených,zavřených obchůdků.A lednice zase prázdná.Po obědě jsme odpočívaly a když se venku trošku zatáhlo vyrazily jsme na velký nákup.Abych to měla za sebou.Představa narvaného batohu,v ruce igelitku,ve druhé mladou - už to mi vyráželo pot na zádech.Auto nemám.A teď co nejezdíme do školy a já denně něco nepřivezu je to nakupování horší.A mě se tam vážně nechce chodit denně -mladá by proti nebyla.Už jsem kolikrát o té tašce na kolečkách uvažovala.Bodla by.Jen jsem měla problém s tím,že je to taková pomůcka pro seniory.Chtěla jsem být za hrdinku -ještě přece něco unesu.Ale po každém nákupu jsem byla splavená,ruce vytahané,vzteklá. Moje křečová žíla taky nesouhlasila.A tak jsem to dnes vzdala.Šla jsem a koupila ji,dokud bylo za co.Mladá byla nadšením bez sebe.Každý pátek když jsme se vracely ze školy domů a s námi spoustu internátních dětí -vždycky jim záviděla kufříky na kolečkách a žadonila,že chce vozit.Tak vozila.Dokonce i v obchodě,protože uložit mi ji v úschovně odmítli.A má to velké výhody!!Nejenom,že cesta zpátky byla pohodička i s nákupem na 4 dny.Ale mladá má zaměstnané obě ruce.Jednou veze tašku a druhou se drží nákupního  košíku.Tím pádem na nikoho nesahá.Doma jsme si daly svačinu a četly si nového Pusíka.Trochu s ním pracovaly a já vystřihovala.I knížka Honzíkova cesta je denně na programu.Už jsem úplně zapomněla co tam všechno je.Včera se Honzík potkal s holčičkou Terezkou a mladá se tetelila dvojnásobně.