Vstávání vcelku normální.Abychom se moc nerozseděly vyšly jsme ven.Původně jsme šly pro housky.Ale nedalo mi to a koukla na poštu -kolik je tam lidí.Sice jsme si chvilku počkaly,ale odcházela jsem už s výpisem.Jsem čistá.Dneska je na nás znát to chození posledních dnů.Tak žádné velké výkony.Něco udělat doma,když jsme doma.Oběd ,odpočívání.A druhá cesta ven,tentokrát opravdu pro ty housky,aby bylo co snídat.Udělalo se dusno.Mladá mě v každém obchodě vytočila saháním na prodavačky.Nálada na obou stranách mizerná.Ale dnes nějak nemám sílu s ní bojovat.Ačkoliv dobré chování bylo podmíněno zmrzlinou dostala ji.Byla jak kolovrátek, vědoma si toho,že nárok nemá- neustále se jí dožadovala.A já byla ten druhý kolovrátek co opakoval poučku,že na cizí se nesahá a prodavačka je cizí paní.Jít někdo za námi tak má jasno.Nekonečný boj s větrnými mlýny kde není vítěze.Nu přežily jsme.Dál to nepokračovalo,doma už byl klídek a nicnedělání.Večer jsem se po uložení mladé nechala kolébat světem Amélie a měla chuť si hodit žabku o vodní hladinu.To mi vážně jde.
Ty poslední věty jsou takové poetické:-) Slzičko, myslím, že jste toho v poslední době opravdu hodně procestovaly a zažily a chce to také nějaký odpočinek a nabrání dalších sil na nová dobrodružství:-)
OdpovědětVymazatHezká fotka. Boj s větrnými mlýny znám..a odměnu dávám taky, i když si myslím, že si jí vůbec nezaslouží. Holt to nemáme jednoduché...ale i tak díky Bohu za naše děti. Kde bysme byli bez nich...Opatruj se!
OdpovědětVymazattky myslím že to nnemáte jednoduchý..a taky někdy dávájm odměnu ač je nezasloužená...Terezka se to nauí, uvidíš..prostě ve věku, kde se on pravděodobně mentálně nachází se poznává všemi smysly...tak si musí vlastně sáhnout..
OdpovědětVymazat