den 337 - 26.7.úterý - V lese.

Vstávání v normální době tak snad i já budu fungovat normálně.A hlavně žádné flákání.Po snídani ranní procházka do obchodu.Prospěla mi.Doma volná zábava a chystání oběda.Pěkně nám to dopoledne uteklo.A když už jsem skoro chystala na stůl zazvonila pošťačka a donesla mi hned dva doporučené dopisy.Ten první byl ze sociálky,že mám donést to co jsem jim včera donesla.A ten druhý byl od soudu.Je to tady.15.srpna máme soud kvůli zbavení svéprávnosti.Mám donést výpis  rejstříku trestů a potvrzení o zdravotním stavu.Svém.Se zaměřením,že jsem schopna opatrovníka vykonávat.U obvoďáka jsem nebyla léta.Nebo mám jít k psychiatrovi?Ale tak rychle mě přece žádný nevezme.Výpis se prý dá vyřídit na poště.Teď ještě sehnat hlídání.Hlavně,že to budeme mít za sebou.Abych přišla na jiné myšlenky a aby bylo veselo vydaly jsme se do lesa.Původně jsem chtěla jít jen na kraj lesa.Nad sídlištěm mají stádo ovcí -má to být časem takový zoo koutek.Jenže z ovcí jsme moc nezahlédly a nebyla možnost se přiblížit.Tak jsme šly do lesa.A mladé se to vůbec nelíbilo.Nerovný terén,žádná lavička na obzoru.Docela mě rozhodila,měla jsem v paměti naše toulky lesem jako krásné.Jen jsem zapomněla,že tehdy jsem mladou tlačívala na kočáře a běhání po lese si užíval syn.A abych byla upřímná bez něho jsem měla trochu strach.Tak jsme se raději  vracely starým třešňovým sadem.Bylo to z kopce, šlo to snáz.Ušly jsme toho dost -nakonec jsem ji musela obdivovat,že to zvládla.Budu muset najít nějaký rovnější les.S krásnými měkoučkými cestičkami.