Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
pondělí 4. října 2010
40-Domů a lampiony štěstí.
Byly jsme opravdu moc unavené a spaly jsme dlouho.Babička nás přišla probudit v 9 hodin,protože pro nás bylo přichystané auto na 10.Nevěřila jsem,že se budu schopna probrat,zabalit,opatřit dceru a dát si kafe.Ale zvládla jsem to.Odvezli nás na nádraží a za chvíly tu byl rychlík.Měly jsme kupé samy pro sebe což bylo neskutečné a velice příjemné.Cesta uběhla rychle,mezi přestupy jsme nakoupily pečivo.Až poslední úsek mladá nějak vyšilovala.Měla snahu osahávat spolucestující.Nejvíc mě štvalo,že dlouhou cestu v rychlíku zvládla a 5 minut před cílem blbne.Konečně doma!!Mladá se uklidnila,já si odpočinula.Daly jsme si oběd co nám nabalila babička.Opadla únava a tak jsem se rozhodla,že přece jen ještě vylezeme ven.Na náměstí probíhala opět předvolební akce.Dnešním lákadlem bylo vypouštění lampionů štěstí.A to se mi zdálo krásné a chtěla jsem to vidět.Ani jsem netušila,že zakoupením lampionu podpořím malou Aničku ,aby k ní mohla docházet učitelka v době chřipek,kdy nemůže do školy.Byla šílená zima,ale dcera odmítala odejít.V rámci programu tam byla ohnivá tanečnice a barman se svou ohnivou show.Nakonec vypustili jen jeden lampion,protože hasiči hromadné vypouštění nedovolili kvůli počasí.Ale i tak to bylo moc hezké a mladá poprvé viděla něco takového.Doma jsme se naložily do horké vany,daly si večeři,nachystaly věci na zítra.Jsem tak šíleně unavená,že se budu týden srovnávat.Ale stálo to za to.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat