den 44 -Slunce v duši i na obloze.

Dnes jsme měly rehabilitaci,tak odpadlo vstávání.Obě jsme si přispaly a hned byl pohled na svět veselejší.Já sebrala odvahu a opět volala panu profesorovi kvůli výsledkům.Měla jsem štěstí,nejenže jsem se dovolala,ale konečně se domluvila co tedy dál.Výsledky celkem uspokojivé,jen máme změnu v lécích.Nejdřív se ale musí přichystat a já si potom pro ně dojedu.Tak můžu být 3 měsíce v klidu.Vyrazily jsme na naši pouť za cvičením.Sice ještě nesvítilo sluníčko,ale bylo mi nějak hezky.Koukala jsem na ni jinýma očima a zdálo se mi ,že se pohybově trochu srovnala,že snad i líp chodí.A i ten kopec nám nedal tolik zabrat.Na cvičení byla vzorná a nesla si domů pexeso,letadla a koně v srdíčku.Po cestě zastávka v pekařství a domů.Pomalu začínalo vykukovat slunce.Daly jsme oběd,úklid.Na plánu byl nákup na víkend.Dcera trvala na tom,že si vezme větrník.Protože venku hezky fouká a on se bude točit.Celou cestu si zpívala,že se větrník točí.Při zpáteční cestě jsem si už připadala jak had co ho uspávají píšťalou.Ale bylo krásně,přesně tohle jsme potřebovaly.Doma svačina a úkol.Psala b a šlo jí to jedna báseň.Ty fixy co na mě v obchodě vydyndala si zasloužila.