pátek 22. října 2010

den 59 - Jupí pátek!

Od rána to nějak nešlo.Vstávání zdlouhavé.Když se konečně vyprdelila z postele začala si roztahovat hračky.Dělala,že neslyší.Potom se začala vztekat,protože já hrozná matka jí posílám do koupelny,oblékat se a jít do školy když ona má rozehráno.A ta šílená zima.Je zvyklá se na zastávce usadit na lavičku.Jenže už to není dobré,aby posedávala a prostydla.Snažila jsem se s ní chodit,dělat hlouposti,jenom,aby neseděla.Ale dneska just strašně chtěla.Cesta dobrá,ale jen ta v autobuse.Pěší přesun ke škole to byli šnečí závody.Čím je mi větší zima,popřípadě čím větší mám potřebu jít na záchod tím je mladá pomalejší a pomalejší.Proto jsem byla v šoku když jsme na schodech potkaly vychovatelku ze stacionáře a ona byla nadšením bez sebe.Mladou vychvalovala do nebes,jaké je to sluníčko,jak jim pořád zpívala,jak si hezky hrála.Potěšilo mě to,ale vím že za pár dní už by mluvila jinak.To,že to bylo nové-pro ni i pro ně.Šla jsem do města a protože mám tak vzornou dceru a protože dostala od babičky penízky k svátku a narozeninám,tak jsem dnes kupovala jen jí.Něco pro zábavu-malování podle čísel.Něco na oblečení-teplé ponožky a dvoje tepláky do školy.Zase se vytáhla.I dnes byla ve škole hodná,ačkoliv opět nebyla muzika.Ke všemu jsem v tom zmatku toho dle týdne zjistila,že máme v úterý rehabilitaci.Což znamená,že do školy jdeme jen v pondělí a potom jsou prázdniny a svátek.Docela mi to volno přijde vhod.Jsem nějaká unavená a ke všemu na mě padl splín.Že jsem chudinka taková samotinká,nemilovaná,opuštěná.Raději jsem se pustila do uklízení.Mladá mi pomáhala sebrat prádlo,aby se mohla dívat na pohádku.Koupila jsem ji DVD Jen počkej zajíci.Smála se u toho.

3 komentáře:

  1. Ano, někdy přijdou splíny. Když je člověk na všechno sám, musí to být strašně těžký. Raději si to nepředstavuju. Je to prostě smutný. Snad jsou alespoň nějací přátelé, kde jde složit trochu kamenů? Na mě působí i tohle hnusný počasí. Když vykoukne sluníčko, hned je líp :-). Posílám alespoň "po drátech" trochu energie. Moc se omlouvám, nevím, jak mám oslovovat - nenašla jsem tu jméno...Přeju lepší dny

    OdpovědětVymazat
  2. Jj, někdy je hůř, jindy líp...Někdy to na člověka padne celou vahou. Taky si neumím představit, být na všechno sama. někdy pomůže se ze všeho vypsat, moc přeju, aby psaní zápisků pomáhalo!

    OdpovědětVymazat
  3. Tak tak někdy je hůř jindy líp.Děkuji za energii,podporu.Já se vyspím a třeba to bude lepší.

    OdpovědětVymazat