den 62 - Pondělní vyřizování.

Noc byla krátká.Po probuzení jsem se cítila unavená a mladá mi moc nepomáhala.Zima byla mírnější,ale autobus přijel narvaný a druhý v nedohlednu.Tak jsme nastoupily.Mladé se nelíbilo,že by měla stát,ale nikdo se nehrnul nás pustit.Až když jsme postoupily do útrob autobusu našlo se jedno volné sedadlo.Tak celou cestu regulovat mladou,aby si vedle sedící slečny moc nevšímala.Což se dařilo.Já měla nějak problém s nedostatkem čerstvého vzduchu.Ještě pár hodin po vystoupení se mi třásly nohy.Mladá odevzdána ve škole a já si šla plnit úkoly.Pošta,nákup menší,cukrárna a povídání s maminkou spolužáka.Byla hodná.Aby nebyla když je to její jediný školní den v týdnu.Cesta domů dobrá.Nevedla rovnou domů,musela jsem na úřad.Kdybych se zastavila doma už nenajdu sílu se zvednout.Vyřizování sociálky by za ta léta měla být rutinou,ale já mám stejně vždy obavy.Že mi něco chybí,že jdu pozdě,že,že...Chyběl mi rozpis vyúčtování služeb.Marně jsem ho hledala.Tohle se mi nestává.Takže jsem musela ještě na MÚ,aby mi to okopírovali.Naštěstí nebyl problém.S mladou je to vyřizování kupodivu lepší,protože úřednice jsou velmi milé.Mé případné zmatky tolerují chápajícím pohledem na mou dceru,která se těší,že bude na úřadě malovat.Vždycky jí někdo půjčí tužku a nabídne papír.Hlavně,že to mám a nebude mě to strašit ze spaní.Cesta domů je z kopečka.Zastavily jsme se na prázdném hřišti.Obědvala jsem až ve 3.A potom už jen spousta čaje.Myslím,že včerejší absenci na čerstvém vzduchu máme za dnešek srovnanou.A já můžu jít bez výčitek spát.