Vstávalo se kupodivu docela dobře.Obě jsme to zvládaly.Pořádně jsem ji navlíkla,protože mě docela překvapil ten včerejší vítr.A dnes jede na koně,tak jsem přidala i punčocháče,aby měla co pod tepláky.Dopoledne jsem opět nebyla sama.Tak pokračovalo nekonečné povídání a tím se rozvířily mé obavy.Pořád se všude o tom mluví,co bude po novém roce jinak,jak nebudou dávky které pobírám,jak chtějí zrušit to či ono.Zakázala jsem si na to myslet.Jen mě to strašně děsí a znervoznuje.A nic s tím nenadělám.Vím,že to budeme muset zase nějak zvládnout,zatím nevím jak.Ušetřit už není na čem.Připadám si k ničemu,že nedokážu zajistit své děti a seznam proč to nejde mi nepomáhá.Někdy mě z toho všeho přepadne taková hrůza,že je to k nevydýchání.Mladá si koně užila,zlobila jen malounko.Cesta domů taky dobrá.Za odměnu jsme vyšlapaly na lávku,kam normálně nechodíme a já udělala tuhle železniční fotky.Dcera už je skoro modelka.Na požádání pózuje a někdy sama volá ať ji vyfotím.Potom mi sedí za zády u počítače a nadšením hlásí co na které fotce právě dělala.Dnes je mi zase zima a ke všemu ty obavy.Je na čase na ně přestat myslet a jít něco dělat.
Žádné komentáře:
Okomentovat