den 151 - 22.1.sobota - Dopady.

Vážně už bych chtěla začít optimističtěji.Ale nic nebude.Jak já se těšila,že se vyspím,hlava si odpočine-zase bude líp.Mladá byla jiného názoru.Nejen že se vzbudila v 6-to bych přežila.Ale ona se probudila naštvaná a bouchající do zdi,aby mě vzbudila.Tak začalo ráno potisícáté opakování,že přece umí mluvit a když se probudí tak mě vzbudí a nebude bouchat do zdi,protože tam spí lidé.Má naivní představa,že ji opatřím a znovu zalehnu vzala po dalším boucháním za své.Tentokrát to byly míčky o podlahu.Sousedi dole nás rádi nemají,ale je to vzájemné.Dopadá na nás synova nepřítomnost.Funguje nám jako čistič co vyčistí vzduch a napjaté emoce.Já si odfrknu,když její pozornost je více zaměřena na syna.A ona má taky změnu v přístupu,zacházení. Jako bonus vozí kočičku.Můžu mluvit i o víkendu s dospělým člověkem a na dospělé téma.Taky nám upravuje jídelníček,protože chce maso,maso a všeho hodně.Větrá jinak než já,přepíná televizi na programy které nesledujeme.A mladá s ním kouká na atletiku,hokej a ČT 24.A já můžu utéct aniž bych porušila zákon .Já netuším jak to budeme dělat až přestane jezdit.A jednou přestane,já taky jezdím za mámou 3-4 ročně.
Tak jsem se pustila do zkulturnění domácnosti.Včera zahlcena vlastním žalem jsem se na to vykašlala.A teď toho mám až moc.A taky jsem se pustila do vymýšlení a vyrábění karnevalové masky pro mladou.Už mi to avizovali v notýsku,že se blíží.Tak vzpomenout si za co už byla,vymyslet něco co jsem schopna stvořit.Po vodníkovi,indiánce,princezně,červené Karkulce,klaunovi -přišla na řadu beruška.Zatím jsem vystřihla křídla z kartonu.Teď musím vyřešit upevnění,ale asi na gumičky a jako tašku na záda.Mladá se bude v rámci tvoření podílet.Po obědě jsme se vydaly na nákup.Ten jsem chtěla absolvovat taky sama.Ale nešlo to a já se nevyhnula té cestě z mladou,která trvá déle.V tom mrazu nic moc.Doma jsme se zahřály a pustily se do natírání beruščiných křídel.Už jsou skoro suchá.A zdá se,že jsme opět nějak přežily.