Už ráno jsem si byla jistá,že jsem se rozhodla správně.Budily ji záchvaty kašle a potom se nemohla probudit.Dokonce si ztěžovala i na bolest hlavy,ale teplota nebyla.Vůbec se jí nechtělo.A pár ulic od domu začala fňukat,že ji bolí břicho.To mě docela vyděsilo,představa slepého střeva je horror.Nějak jsme tam došly,ale dalo nám to oběma zabrat.U doktorky první zamířila na WC,ale nic.Dál už si neztěžovala a ani doktorka nic podezřelého nezjistila.Já to přikládám tomu zahlenění,doktorka mě děsila menstruací.Samozřejmě,že vím,že to může přijít,ale strašně nechci.Donedávna jsem si myslela,že největší problém bude ta praktická stránka věci-jestli snese vložku,výměnu.Až později mě napadlo,že s tím souvisí i ty šílené nervní stavy,bolesti hlavy,břicha.A představa dvou nervních ženských v bytě je šílená.Nakonec to není ani angína ani průdušky.Jen zánět nosohltanu.Dala nám framykoinové kapky do nosu a doporučila nějaký zázrak na odhlenění a uvolnění dýchacích cest.Snad to za ty peníze opravdu pomůže.Cesta domů už byla náročnější-máme obě nějak dost.Oběd jen lehoučký.Doma si už v klidu došla na WC,tak snad to bude dobrý.Po odpočinku,úklidu jsme se věnovaly školním věcem.Trochu počítání,psaní i čtení.Nechtělo se jí,ale musíme pomalinku najet na nějaký režim nebo se z toho volna nevyhrabeme.Docela se mi ulevilo,že nikam nemusíme.Ta představa dojíždění mě vážně bolela.
Přejeme brzké uzdravení a SPOUSTU SÍLY.
OdpovědětVymazat