Snad je to dobře,že dnes jsme poslední den doma a zítra už razíme do školy.V noci jsem se po normálním usnutí probudila a zase tady chodila jak bílá paní.Nespavost nebyl nikdy můj problém.Usínala jsem ve stoje a toužila se konečně vyspat.Už jsme 22 dní doma.Neustále spolu.A zase to protivno zamračeno celičký den.Šlo to ztuha.Všechno.Učily jsme se u počítače-našla jsem internetovou školu.Tak počítala,ale moc ji to nebralo.Taky něco málo z prvouky.A nakonec jsme se učily zpaměti takovou legrační básničku,plnou zvířat a rodinných příslušníků.Měla jsem větší problém se to naučit.Mladá tohle zvládá,mě už mozek kornatí.Oběd,splnit plán dne-na řadě byla kuchyň a její drhnutí.Umyla jsem nádobí a mladá se přihrnula,že chce taky umývat.Tak jsem jí dala utěrku a ať mi ho tedy utře.Dost mě to překvapilo,že přišla sama.Sice po dvou věcech chtěla odcházet,jako,že stačilo.Ale dodělala si to.Odpoledne jsme strávily doma.Zítra bude běhání až mi z toho bude ouvej.Zapískaly jsme si na flétničku.Taky moc nadšení nebylo.Věci do školy nachystané.Tak snad to půjde.Jsem zase nervozní jako bych tam jela poprvé.Ve vaně jsem shodila srst z nožek a zítra můžu taky plavat.
Žádné komentáře:
Okomentovat