pátek 24. září 2010

den 31-Divno.

Probudila jsem se sama od sebe půl hodiny před zazvoněním budíku a byla jsem vyspalá.Divný.Mladá mě následovala a byla zjevně taky v dobré náladě.Celé ráno mi pořád opakovala,že je pátek a bude muzika.Na mou námitku,že vážně nevím jestli to tak bude dělala,že neslyší.Cesta dobrá-všimla si že řidič zdraví jiné autobusáky tak vyhlíží autobusy co nás míjejí a poctivě mává.Odevzdala jsem ji ve škole a šla si po svých,ale dnes jsem nějak nevěděla kam.Do cukrárny jsem šla v jinou dobu než obvykle,ani číst jsem dlouho nevydržela.Divný,divný.Potom jsem volala mladýmu,jestli dnes dorazí a když mi oznámil,že ne padl na mě dokonalej smutek.Najednou se mi začalo tak bolestně stýskat,ačkoliv už je pár let dospělej,pár let jezdí domů občas.A z procházky se mladá vrátila skoro s pláčem.Protože ona nechtěla jít na procházku,ale do muziky.Ani zlobit jsem se nemohla i když se vztekala a mávala vztekle a neštˇastně rukama.Tak jsem ji líčila co nás ještě dnes čeká za dobrodružství,co zítra a uplatila jsem ji slibem,že koupím nové fixy.Oběd už proběhl v klidu a i učitelka ji pohladila i když se vztekala.Sama říkala,že si tu muziku jako jediná užívá od začátku do konce.Zpívá,běhá dokola.Jenže chtěli využít pěkné počasí.Cesta domů už byla dobrá.Další divno dne byla dáma cestující s námi v mašince.Všimla jsem si jí protože měla odvážný model,nádherné boty a neustále si pohrávala blonďatou hřívou.Potom jí zazvonil telefon.Nebyla to dáma,měla mužský hlas.Když jsme si trochu odpočinuly vyrazily jsme na slibovaný nákup.Najednou šílené teplo,v obchodě nekonečná řada.Měla jsem strach,že omdlím.Divný-já neomdlívám!A mladá vzorná.Pro fixy by se přetrhla.Snad je to tím divným počasím.Zítra zaprší,vyčistí se vzduch,já se vyspím a vyčistím si hlavu a zase bude dobře.

Žádné komentáře:

Okomentovat