Ráno šílené.Nechtělo se jí z postele,ale tak strašně moc.Místo oblékání si sedla k malování a čím víc jsem na ni tlačila,aby se šla oblékat tím byla vzteklejší.Tak mi bylo jasné,že zítřek omlouvám a zůstaneme doma.Teď nějak zvládnout dnešek.Venku už to bylo docela v pohodě.Jen se na mě víc věsila.A v šatně se převlékala neskutečně dlouho.Vydala jsem se do mrazivého dne a bylo mi docela ouvej.Bylo to dlouhé a studené.V šatně mě zarazilo,že její třída je venku,ale ona ne.Docela mě to vyděsilo,ale kdyby se něco dělo zavolali by.Naštěstí byla na návštěvě ve vedlejší třídě.Vycházku ji odpustily,že se nachodí za den dost.Do šatny přišla a začala brečet.Vůbec jsem nechápala co se děje.Ale bylo to jen nedorozumění.Je naučená zanést si do šatny volant než jde na oběd.A ta druhá učitelka to netušila a bránila ji odejít.Lekla jsem se,že jí opravdu něco je a neměly jsme vůbec jezdit.Dokonce byla i hodná.Cesta domů raději opět autobusem.A konečně jsme doma .Snad je to jen únava a né počínající nemoc.Snad bude stačit se pořádně vyspat,ohřát se.Zítra vylezeme z bytu až v podvečer-když bude všechno o.k.Budeme se jen povalovat,hrát si a odpočívat.
Rozkvetla mi Barborka.
Ahoj...zima je fakt protivná...a děcka už nutně potřebují prázdniny a vypnout...vydrž děvče..ještě chvilku a o svátcích bude hej..
OdpovědětVymazatGratulujeme k rozkvetlé Barborce... Snad bude zítřek o trošičku lepší...A přejeme krásný zbytek dní do vánoc...
OdpovědětVymazatBarborku taky nemáme, já na ní úplně zapomněla...Jak tak čtu, tak je Terezka taky dost háklivá na změny... Držím palce, aby to nebyla nemoc!
OdpovědětVymazatDoufám,že je to jen únava,dává nám to oběma zabrat.
OdpovědětVymazat