Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
středa 15. prosince 2010
den 112 - Nezmrzly jsme!
Nechtělo se nechtělo z vyhřáté postýlky do té ošklivé zimy.Ale muselo se.Na zastávce si dala říct a nesedala si.Chodily jsme sem a tam,dokonce jsme cvičily.Musel to být pro ostatní pohled.Vykopávaly jsme nohy do prostoru,snažily se kopnout do zadku.Pochodovaly jsme na místě a odříkávaly říkadlo z mého táborového dětství-Raz a dva a tři a čtyři a klobouk a hůl a párazon-dopředu,dozadu,do boku,úkrok.Ale zahřálo to.Do školy jsme došly už jako sněhuláci.Mladá se mohla těšit na divadlo a já se šla ohřát na poštu.Uteklo to docela rychle.Mladá zvládla divadlo na jedničku-hodně tam zpívali.Cesta taky dobrá.Doma jsem se více věnovala úklidu než dceři.Poněvadž bylo třeba.Mladá si vystačila sama u počítače.Ani pustit mě k tomu nechtěla.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat