den 107 - Balonky Ježíškovi.

Ráno bylo dobré.Vstávalo se dobře,mladá se těšila do školy,v autobuse nám slečna uvolnila místo.Taky to zas tak strašně neklouzalo.Strávila jsem příjemné dopoledne ve společnosti.A mladá si to zase užila ve škole.Krom skládání puzzle a hraní se po ní nic nechtělo.I vlak jel tak jak měl.A i když nám nakonec ujely nohy z kopce byla z toho legrace.Prostě jsme si ten kopeček sjely po zadku.Obě.Doma byla jen chvilka na odpočinek.Ve 4 se na náměstí vypouštěly balonky Ježíškovi.A my tam nesměly chybět.Vyrazily jsme dost pozdě tak jsem musela popohánět,aby nám to neuteklo.Asi by mě to mrzelo víc než ji.Dorazily jsme pět minut před startem.Obdržely balonek a přáníčko.Původně jsem myslela,že si tam každý napíše co chce.Ale tam už přání bylo a bylo krásné,že jsme ho tomu Ježíškovi poslaly.
Milý český Ježíšku,děkujeme Ti,že jsi nás ,děti v celé naší zemi,celý rok chránil.Nyní si moc přejeme,abys udělal kouzlo a tím kouzlem bychom byly my,děti v naší zemi i všude na světě,ale i naši rodiče,přátelé,prostě všichni hodní lidé pořád šťastní,spokojeni a zdrávi.Také u Tebe prosíme o hezké dárky na Vánoce.A kdybys ještě mohl udělat veselou třpytivou zimu,bylo by to úplně nejkrásnější.
Tak snad to Ježíšek dostane a všechno se to splní.Já tomu chci věřit.