Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
neděle 5. prosince 2010
den 103 - Mikuláš.
Den začal divně.V 6 mě probudil budík,který jsem nevypnula.Sice to mladou nevzbudilo a já mohla pokračovat.Vstávaly jsme až v osm.Ale už jsem byla jak praštěná pytlem a to mi zůstalo celý den.Dopoledne další pokračování v úklidu.Na řadě byla kuchyň a konečně jsem dozdobila okna.Všechno mi šlo pěkně ztuha.Po obědě jsem na hodinku zalehla.V naději,že mi to pomůže.Veseleji mě nebylo,ale byla jsem schopná dál fungovat.Když se setmělo vyrazily jsme na nákup.Schválně jsme vyrazily tak pozdě v naději,že potkáme nějakého čerta.Domů k nám nechodí.U nás dává nadílku za okno.Cestou zpátky jsme skutečně jednu partu potkaly.Naštěstí to byli dospělí,děti čerti se dcery bojí.Protože ona se nebojí,zdraví je a sahá na ně.Nadílku za oknem jsem mladé musela připomínat.Ani ji nenapadlo chodit se koukat a hlídat jestli už tu byli.Ale radost měla.Poctivě si prohlídla obsah balíčku.A teď bude každý den dostávat něco.Pokud jí to tedy nesním:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Přejem Terezce krásného Mikuláše....:-)
OdpovědětVymazatNa fotce vypadá Terezka spokojeně:-)
OdpovědětVymazat