sobota 20. listopadu 2010

den 88- Oslava.

Dopoledne bylo dlouhé.Čekaly jsme až dorazí ten náš chlap.Psal,že ráno a ráno dávno pryč a on nikde.Asi mají v Praze jiný čas.Mladá byla tak do 10 celkem v klidu.Chodila bytem a těšila se na oslavu.Potom začala nervóznět.Pořád se ujišťovala,že brácha přijede a já už se jí bála tvrdit,že ano protože jsem si přestávala být jistá.Dorazil až po obědě,vysmátej jak lečo,že jsme nějaké netrpělivé.Odběhla jsem si pro pár drobností a mohlo se začít.Za zpěvu Franta má narozeniny jsme předali dort a došlo na vytoužené dárky.Nadšení dcery z každé věci,její tetelení a smích.Jsem vážně hloupá.Dokonce jsme se synem koupili úplně stejný mikrofon-tomu říkám souznění.Bylo to fajn.Zvířátka ode mě okamžitě nastrkala do auta od bráchy.Oba nás donutila zpívat do mikrofonu.A potom si celý den hrála s hračkami co moc nestáli a udělali moc radosti jedné úžasné slečně.Stáli jsme se synem nad ní a oba si opakovali-tak už je jí sedmnáct.A oba tomu stejně nedokážeme uvěřit.

3 komentáře:

  1. Gratulujeme k super oslavě a přejeme hodně zdraví a štěstí. Amelie

    OdpovědětVymazat
  2. Prima oslava, čekání je náročné, nedivím se Terezce, že se nemohla dočkat dárků a oslavy:-) Ještě jednou, přeju všechno nejlepší!

    OdpovědětVymazat