Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
pondělí 28. března 2011
den 216 -28.3.pondělí -A pořád to samé.
Protivné vstávání do tmy.Mladé se taky nechtělo-to bylo zase nekonečného volání.Máme změnu trasy autobusu.Nesmí se přes most,protože se rozpadá.Chudáci lidi co za tím mostem bydlí.Mladou jsem odevzdala a zůstala jak ztracená.Druhá mamina nedojela.Jediné na co jsem myslela,že jsem si měla vzít knížku.A pěkně mě to štvalo.Mladá docela dobrý.Jen já v sobě pořád mám ten napnelismus.A ona to ví.Tak se mě více dotýká,více volá ,,Mami",více mě nutí opakovat hlouposti.Nebo se mi to zdá?To je asi jen v té mé hlavě.Doma jsem zase měla tendence tomu podléhat.V seobraně jsem uklidila,vyžehlila.Dokonce jsem ani moc nekřičela když mladá vysypala květináč se semínky z parapetu.Výchovně si to sama vysála.A já si nachystala na zítra knížku do batohu,veselou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Cítím s tebou, bude zase líp...posílám sílu na dálku!
OdpovědětVymazat