středa 23. března 2011

den 211 -23.3.středa -Pocity.

Ráno jsme ještě byly docela unavené a já pořád rozpačitá.Cestu jsme zvládly skoro v pohodě.Až ke konci začala zase trochu blbnout.Odevzdala jsem ji v družině a šla s tou druhou maminkou doroznášet letáky na benefiční koncert.Hodně jsme mluvily,o všem.Jen né o demonstraci.Já to nikomu neřekla.Sondovala jsem předtím a většina názorů byla,že je to k ničemu,že tam nikdo nepojede,že se nic nezmění.Věděl to jen syn a jedna učitelka,které jsem se nechtíc podřekla.Syn mi během cesty posílal vtipné SMS jako,že se máme držet dál od dlažebních kostek a dávat bacha na vodní děla.Když jsem čekala v šatně na mladou tak se samozřejmě učitelka zeptala jaké to bylo a samozřejmě tam byla ta druhá mamina.Tak jsem za tuplovanou trapku,že jsem tam jela že jsem dělala tajemnou.TRááápas.Podobné pocity mívám když jsou volby.Jako jediná tam jdu a všichni na mě koukají jak na pako.I když vím,že dělám správně,to co chci-neumím být dost asertivní abych si své jednání obhájila,nebo alespoň aby mi bylo fuk co si kolem myslí.Jsem prostě strašná povaha.Cesta domů se nesla v duchu mého ztrapnění-tak jsem to alespoň cítila.Mladá byla hodná.Ve vlaku i ve škole.Abych si zvedla náladu stavily jsme se v divadle a koupily lístky na ten benefiční koncert.Koupily jsme 3,syn přislíbil účast.A to je tedy něco-já se synem nikdy nebyla v divadle.Doma jsme si odpočinuly a vyrazily do knihovny.Další dobrá zpráva dne.Jela jsem si pro knížku Rok kohouta kterou jsem měla víc jak půl roku zamluvenou.Teď na mě přišla řada.A v drogerii jsem potkala bývalou spolupracovnici-je to tak dávno kdy jsem pracovala.Mladou zná jen od vidění,ale pořád se hlásí a je na ni moc milá.Takže spousta hezkých věcí které pomalinku přehlušují ty divné pocity.A  nastupují jiné.Takové ty hezčí a já v  nich nejsem za trapku.

5 komentářů:

  1. Nejsi trapná..ale chápu tě, taky mám problém obhajovat svoje názory..a to už mi je 43.

    OdpovědětVymazat
  2. Nejsi trapná, cítím se často podobně.

    OdpovědětVymazat
  3. Naopak Slzičko, jsi statečná, že jsi tam vůbec šla. A že jsi to nevytrubovala na každém rohu svědčí o tvé skromnosti. Dík patří Monice od Járy i tobě, že jste bojovaly i za ty, co tam nemohli přijít.

    OdpovědětVymazat
  4. Slzičko, to vůbec není nic trapného!!Já zase lituju, že jsem nemohla jet, neměla jsem hlídání. A tolik jsem se těšila, že vyrazím s holkama a čapkou bojovat za Betynku a ostatní postižené dětičky. A k volbám chodím taky! Když pak lidi remcají, ptám se: a volili jste? Když řeknou, že ne, tak odpovídám, tak neremcejte! Nic jste pro to neudělali :-)) Jsi naopak skvělá! :-)

    OdpovědětVymazat
  5. To je frajeřina, dělat to, co považuješ za správné! A do to ví, je putna, no ne?:-)

    OdpovědětVymazat