den 297 -16.6.čtvrtek -Podporujeme stávku.

Ano já je chápu a fandím.A proto že se domů vracíme vlakem a já se bála,že autobus bude odpoledne přesycen zůstaly jsme po domluvě ve škole raději doma.Pěkně jsme si přispaly a celý den jsme věnovaly uklízení.Přála jsem si aby nás navštívila sociální pracovnice -stejně dorazí,ale dnes by to bylo ideální.I na televizi jsem utřela prach!!!Vypráno,vysáto,vytřeno,vydrbaná vana,lavice,toaleta,uvařeno.Taky domluven sobotní výlet.Po obědě se u nás strhla parádní bouře.Když to přešlo vyrazily jsme nakoupit.Jenže mladé se nechtělo,strááášně se loudala a tak jsme došly jen k nejbližšímu obchodu a stejně nás to dohonilo.Chvíly jsme byly schované v obchodě,ale mladá má asi absenci dotyků a moc to s osaháváním přeháněla.Tak jsem navzdory prázdné ulici a nepřestávajícímu lijáku i když s deštníkem vyrazila směr domov.Cesta která nám trvá 10 minut byla samá louže,potoky na silnici.Před domem přestalo.Obě úplně durch.Suším boty,kalhoty,mladá měla i spodní prádlo.Kdyby mě v tom obchodě tak strašně nenaštvala mohlo to být príma dobrodružství.A taky mi přišla zpráva od soudu a v ní posudek pana psychiatra.Opisuje co říkala,jak se chovala.Závěr je,že trpí duševní chorobou -mentální retardací středního stupně.Porucha je trvalá a neléčitelná,způsobená enzymatickým defektem.Projevuje se neschopností zařizovat si své záležitosti a to i zcela banální a bazální.Znalec navrhuje aby byla zbavena způsobilosti k právním úkonům,aby se nemusela účastnit výslechu u soudu jelikož není schopna pochopit význam soudního jednání.Tak jsem zvědavá kdy dojde k samotnému soudu.Dost mě překvapila ta rychlost vypracování .A taky jsem zazdila tu kartu a nezjistila si u dětské jestli jí poslal zpátky.Zbytek dne se nesl ve znamení mladé a jejího vztekání.Tak jsme to přebíjely pexesem,puzzlem -vždycky se našel důvod pokračovat v nenáladě.Dokonce i to co normálně přijímá mi dnes nepřála.Já chtěla Ulici a ona rádio.Na just.Tak snad se v čerstvě převlečených peřinách a voňavém pyžamu vyspí do růžova.