neděle 15. května 2011

den 265 - 15.5.neděle - Hýbeme se.



Nedělní ráno začalo později.To asi tím,že je zamračeno a mladou sluníčko netahalo z postele.Už od rána jsem měla neodbytnou chuť se hýbat.Večer se mi nechtěl rozeběhnout film v počítači na který jsem se chtěla dívat.A tak jsem skončila u Jste to co jíte.Paní čerstvá důchodkyně,různé zdravotní potíže a jak jí to začalo cvičení bavit. .Né,že bych to nezkoušela, vydržet je problém.Ale při pohledu na mladou jak se zase strááášně křiví a jak já jsem jak 90 letá jsem si řekla,že to zase zkusíme.Jen co otevřela oči nutila jsem ji k rozcvičce.Vůbec se jí to nelíbilo,ale myslím,že i to málo co udělala ji pomůže.Já se věnovala prádlu a vaření oběda.Ani dnes jsme se neučily-zítra zase začneme.Po obědě odpočinek a zase úklid.Mladá mi úplně vyrazila dech když mi řekla,že to chce zkusit-myslela tím tu včerejší hru.Tak jsem jí vedla ruku,asi na pátý pokus jsme se trefily.Měla radost.A já,že jsem jí nezpůsobila trauma.!!Následovala procházka.Počasí pro nás ideální.Došly jsme si do obchodu a cestou zpět se stavily na hřišti.Máme ho kousek za domem,není moc používané ani udržované.Patří to nějaké nedaleké škole.Je tam dráha na běhání,něco jako doskočiště,fotbalové hřiště a asfaltový plac na volejbal.Já tedy běhání nemusím.Neumím běhat a dodnes si pamatuji ten šílený pocit na umření z hodin TV když se běhalo na čas.Chtěla jsem jen zkusit svou kondici.Rychlou chůzí obejít dráhu.Nevláčet mladou za ruku a soustředit se na své tělo.Mladá šla statečně taky,ani se moc nevzpírala-možná ji i přišlo zajímavé,že jsem se vzdalovala a ona si šla sama.Bylo to kupodivu příjemné.Myslím,že chodit tam pravidelně a dát si těch koleček víc forma by se dostavila.Kdybych se tak strašně nestyděla,že mě někdo uvidí.A i  tak jsme šly spokojené domů.A mě se ještě podařilo objevit stránky Cvičení doma - jak začít.Podařilo se mi zaregistrovat a tam mi budou říkat co a kolik toho mám dělat.Je to i s videem a bude to vhodné i pro mladou.Tento týden se budeme právě pomalinku rozhýbávat a připravovat.Zatím jsem plna elánu.Nebo je to jen fáze manio??

2 komentáře:

  1. Slzičko, čtu, že jsi se do toho obula fest:-) Každý začátek je těžký, tak přeji hodně sil, pak už to půjde samo. Hlavně si nenatáhněte svaly, raději ze začátku polehoučku. Tak sportu zdar a ať vám ten dobrý pocit z pohybu zůstane co nejdéle. Já už se odhodlávám cvičit několik let, no hrůza. Před rokem jsem se i přihlásila do Sokola, domů mě ze cvičení málem nosili, ale kvůli operaci jsem to musela nakonec vzdát. Pak už jsem se zas do toho nedostala. Kdekterá babča nad hrobem tam cvičila lépe než já. No síla!!! Pohyb je bezva, člověk pak uvažuje a funguje úplně jinak, jen se do toho dostat. Před lety jsem bez cvičení nemohla ani existovat, teď funím na každém kroku a podle toho i vypadám. Tak ještě jednou sportu zdar a chválím vás obě!!!!

    OdpovědětVymazat
  2. taky držím palce,a by nadšení neustalo!

    OdpovědětVymazat