Dneska jsme pro změnu vstávaly docela brzo.Kupodivu mě mile probudila,hezky na mě volala,že už se probudila.Celé dopoledne jsem se cítila strašně unavená.Tak strašně,že mě to úplně vykolejilo.Nesnáším svoje tělo,to jak nefunguje,jak je slabé.Ke všemu mám své dny,aby toho nebylo málo a abych to měla se vším všudy.Dopolednem jsme se nějak proplácaly.Při obědě nastal problém.Mladé se začíná hodně špatně polykat.A asi jak polyká bolí ji v krku,uzliny,ona říká ucho.Prostě má asi angínu.A tak oči by jedly,tělo zlobí a mladá na to reaguje vztekáním.A to ji po obědě už nepřešlo.Posbírala si plastová vajíčka od Kinder a bušila kudy chodila.Mísí se ve mě lítost a zlost.Nedokážu jí pomoci,ulevit a strašně trpím tím jejím bušením.Zkoušela jsem číst -utrpení pro někoho kdo nemá sílu ani mluvit.A tak chodíme bytem a je nám zima, zatím co venku je nádherně slunečno.Obě máme teplé ponožky a studené ruce.Procházka na sluníčku by asi nebyl dobrý nápad.Vyhlížím večer s nadějí,že bude natolik unavená a usne.Vyhlížím večer s obavou,že teplota tentokrát přijde.Vyhlížím večer a toužím po spánku.
Přeju,a´t se vám oběma uleví!
OdpovědětVymazat