Ráno jsem pociťovala mírnou únavu.Přesto jsem vyžehlila,udělala oběd.Mladá si stavěla své řady a nechtěla je po sobě uklízet.A mě připadalo čím dál těžší je překračovat.Nápadně jsem se potila a mírně mi docházel dech.Bylo dusno,slunce svítilo.Odpolední procházku jsem tedy posunula na později.A na chvíly jsem si lehla.Probudila jsem se ještě slabší než jsem ulehala a ještě více propocenější.Nebylo pochyb,že mé tělo bojuje.A tak jsme zůstaly doma.Já očima postrkovala hodiny aby se už šlo spát.A když už jsem mohla jít opakovaně jsem se probouzela zalitá vlastním potem a pomalu bez síly si přitáhnout peřinu.Občas mě popadl záchvat kašle.A ke všemu to šílené dusno letní noci.
no tak snad to nbude nic vážného..:-(
OdpovědětVymazat