Chci zachytit život svůj a své 21 leté dcery.Život s mentální retardací,poruchou metabolismu,dietou,rehabilitací,radostmi i obavami.Ještě tady jsme!!!
pátek 25. února 2011
den 184 -24.2.čtvrtek-Jedeme domů.
Den našeho odjezdu.Já zase šíleně nervozní,mladá natěšená.Čekala nás pěší cesta na nádraží.Je to dálka,k tomu bagáž a mráz.Mladá byla statečná.Za odměnu jsme se svezly krásnou novou regionální mašinkou.U nás takové nejezdí.Potom nás čekalo čekání v Olomouci.Kupodivu nám uteklo docela rychle.A už cesta rychlíkem.Lidí opět docela dost.Ale zase místo jsme měly a mladá byla celou cestu zlatá.Další čekání v Kolíně.Tady jsem potkala po delší době známou.Poslední roky se na ní a její rodinu navalilo takových katastrof,že se stydím,že někdy fňukám.Někdy hodně přemýšlím jakým způsobem se tohle děje?Někdo si propluje životem jak nic a druhého stíhá jedna šílenost za druhou.Na tuhle ženskou už toho naložily moc.Vždycky jsem byla přesvědčená,že přísloví ,,Na posraného spadne i hajzl" platí na mě.Dneska jsem to musela přehodnotit.V posledních pár letech bylo velmi dobré období.A já i mladá jsme byly moc rády když jsme dorazily domů.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat