čtvrtek 10. února 2011

den 170 - 10.2.čtvrtek - Chandra.

A zase je to tady.Asi,že se mi toho v té makovici mele moc.Asi,že mě honí moc restů,že jsem dlouho doma.Probudila jsem se uprostřed noci a zase marně volala spánek.Ke všemu jsem z toho naštvaná,protože jsem unavená,chci spát,vím,že mi to bude chybět.Nakonec jsem znovu usnula.A tak jsem se znovu probudila nenaložená,otrávená.Dopoledne jsem se silou vůle věnovala učení s mladou.Bylo to utrpení.Tak jsem to proložila učením na počítači.Konečně se chytla v sečítání a pochopila co po ní ten počítač chce.A objevily jsme křížovky pro prvňáčky.Šlo jí to moc hezky a bavilo ji to.Po obědě hádala se duše s tělem-tak jsem se cítila.Šílený problém vyjít ven-nechuť,averze,pocit,že nejsem dostatečně při smyslech abych to s mladou zvládla.Nakonec jsem šla.Ale byl to boj.Dokonce i mladá začala startovat na zlobení.Ale nakonec se to nějak samo rozehnalo a já   to zvládla.Absolvovaly jsme poštu-byla jsem zcela schopna ohlídat,zabavit dítě i si ohlídat čísla účtů.Když se tak dařilo tak jsem nás vytáhla ještě do krámu.Tam mozek mírně vypnul a skoro nic jsem nekoupila.Až doma zjistila kolik toho potřebujeme.Taky jsem koupila časopis Sluníčko.Dlouho jsem ho neviděla a byla jsem mile překvapena.Je toho tam spoustu.Mladá bude zítra číst,pracovat a později zkusíme vyrábět létající talíř a raketu.Zbytek dne utekl docela v klidu.Už jsem sama ze sebe unavená.Ta protivná emoční houpačka je čím dál víc náročnější.Někdy se děsím,že nepoznám že už je to za čárou.Štve mě,že nejsem v klidu když můžu být.Vždyť přece vím,že může být hůř,že bylo i hůř.Prostě mám pocit,že už pár let mám pěkně blbou náladu.

4 komentáře:

  1. Slzičko, přemýšlela jsi už o antidepresivech? Předepíše ti je normálně i obvoďák ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Slzičko, já mám teď pořád taky chmury, to je ta dlouhá a nekonečná zima. Bylo teď pár hezkých dní, ale to nestačí. Určitě zas bude líp. Pro většinu lidí by nebylo lehké žít tvým životem, většina by to už určitě vzdala. Jsi statečná a není divu, že máš takové chmury. Vše je tak nějak pořád dokola a v podstatě to nikam nevede. Aspoň se to tak zdá, ale věř mi vede. Bude líp, vydrž! Chtělo by to odpočinek, někam se zašít aspoň na víkend.

    OdpovědětVymazat
  3. Milá slzičko,
    tyhle pocity, nálady - nenálady, nechuť do čehokoli, alergie na pořád ty stejné reakce dítěte, bezmoc, nuda - tak dobře znám. Rozhodla jsem se jít k psycholožce, beru antidepresiva, chodím na terapii a je mi mnohem mnohem líp! Udělej to nejen kvůli sobě, ale i kvůli dcerce. Když budeš v pohodě ty, najednou se prosvítí všechno kolem, i ona bude lepší, uvidíš. Já to udělala taky hlavně kvůli malé - a ve chvíli, kdy se ulevilo mně, najednou bylo všechno snažší i pro ni. Najednou nebyla tak ufňukaná, je teď veselejší a mnohem víc v pohodě! AD dnes bere obrvoská spousta lidí. A zdaleka nejsou v tak těžké situaci jako ty! Podpoř se, nechej si pomoci, zasloužíš si to! Stačí zajít za obvoďákem. Nebo klidně přímo za nějakým psychiatrem. Vážně to nic není a stojí to za to!
    Zdravím tě a držím palečky
    Ilona
    PS: Největší hrdinství není něco velkého dokázat, ale něco dlouhého a těžkého vydržet!

    OdpovědětVymazat
  4. Držímpalce..sluníčkojsem taky začalakupovat,comámemalou...raketu taky zkusím!

    OdpovědětVymazat