Cvičně jsem dala budík na 6.Od zítřka tak budeme vstávat.Kupodivu to proběhlo v klidu,asi,že jsem ještě nechtěla,aby spěchala.Mám z toho docela vítr.A to počasí tomu dalo korunu.Celý den ve znamení nervozity a těšení.Po dvou měsících budu mít pro sebe 4 hodiny.Nemůžu se dočkat až si půjdu svým tempem,kam budu chtít.Sama,sama.I ona se těší.Na spolužáky,tety.Vždycky se těší do školy.Nikdy nefňukala,že nechce.Ale to vůbec neznamená,že si to tam neodvzteká,nebo neprodupe.Největší obavy mi dělá to počasí.Já budu vyzmrzaná,jí nebude dlouho trvat a bude marod.Chodím bytem a vzpomínám jestli máme všechno.Chystám oblečení na zítra,vydrhla jsem aktovku.Ponesu ji já,ona by se pod ní zlomila.Stejně ji necháváme ve škole,domů berem jen úkoly.Snad si brzy zase zvykneme.Už se dívá na Kouzelnou školku.Potom si zahrajeme pexeso,udělám večeři,koupání,televize a spát.A tak to bude den co den.
Žádné komentáře:
Okomentovat