pátek 27. srpna 2010

den 3-Umývání oken.

Sedmá ranní to je naše hodinka.Než začne škola. Nevím jak to budeme zvládat,protože rána jsou u nás čím dál víc zpomalenější.Nemůžu se probrat.Dceři trvá přesun z pokoje do koupelny věčnost.Začínám být s blížící se školou mírně nervozní.Hlavně musím hlídat i sebe,abych se nerozseděla,abych šla něco dělat,abych donutila dceru něco dělat.Nemůžeme prosedět celý den doma.Nemůžeme nic nedělat.Musíme se obě udržovat v pohybu.
A tak povzbuzena včerejší radostí dcery pomáhat,rozhodla jsem se toho využít.V plánu byla okna.Zaprášená po létě,upatlaná od jejích tlapek.Né že bych to nikdy nezkusila zapojovat ji do domácích prací.Nikdy moc nadšení neprojevovala.A já už jsem jen mírně unavená ženská a kolikrát jsem ráda,že ji donutím sesbírat své hračky.Jenže chce to změnu.Pro mě i pro ni.Něco nového.Ze začátku byla nadšená.Po pěti minutách méně.Vytrvala jsem a nepropustila ji dokud jsme to okno nedomyly.Radost z dobře vykonaného díla jsme měly obě.Tak vydržet,hlavně já.Neupadnout do letargie.Blíží se podzim.Dlouhé,zamračené dny bez slunce ty mě dostávají.Snad se letos ubráním.

Žádné komentáře:

Okomentovat