Když jsem otevřela oči dcera se na mě usmála.Nebývá to pravidlem.Není a nikdy nebyla dítětem co vstává s úsměvem.Soukromě jí říkám teroristka.Celá neděle je vždycky zvláštně líná.Já v sobě mívám divný neklid.Asi se připravuji na to co mě čeká.Mladá sleduje pohádky a potom celý den staví řady s kostek přes celý byt.Neděle je ve znamení žehlení,zalévání kytek,vytírání,chystání věcí na druhý den.Procházka byla krátká.Už to voní podzimem.A den zakončíme pravidelným rituálem chystáním léků.Vždycky mi to připomíná.Těší se na prázdné obaly od léků.Olupuje z nich stříbrnou folii.Krabičky,návody,trhá na malinkaté kousíčky do připravené mističky.Nevím proč.Je to její mánie olupovat etikety z lahví,cenovky z obalů.Když jsem tohle dělala poprvé skoro jsem se rozbrečela.Po letech bez léků,po letech s jedním,najednou jsem si musela pořídit zásobník.Vyděsilo mě to.Ale člověk si zvykne.Na všechno.
Žádné komentáře:
Okomentovat