sobota 28. srpna 2010

den 4 -Neckyáda.


Pro dnešní den jsem si vybrala jako náplň odpoledne Neckyádu.Vždycky někde zahlédnu plakát něčeho a potom horečně přemýšlím jestli tam jít.Má to spoustu pro a ještě víc proti.Dnešní pro bylo něco nového,zaplněný čas,dlouhá procházka s cílem.Proti bylo počasí,vzdálenost a má mlhavá představa kde přesně to je.Nakonec jsme se po obědě vydaly.Cesta tam bývá vždycky lepší.Ačkoliv se to konalo v přilehlé části města,já se tam nevyznám a tak jsem chvílemi zoufale bloudila.Hledala jsem hasičskou nádrž a nikde nikdo.Jen dva koně v zahradě jsme potkaly.A to bylo vážně moc pěkný.Že to napětí ze mě opadlo.Kdyby nic ty koně zato stálo vidět.Nakonec jsem to našla.A oni ti blázni,v tom dnešním nečase opravdu skákali do vody.Mladou,ale více zaujal kolotoč-na který se už nevleze.A víc než závodící plavidla toužila po nafukovací skluzavce ve tvaru brontosaura.Kam jít sama nemůže a já nemůžu s ní.Dřív jsem tyhle věci řešila synem,který ochotně na podobných atrakcích dceru ohlídal.Jenže syn je dnes větší než já a touha dcery zůstala stejná.Po takových situacích mi bývá smutno.Že to nezvládám když je rozmrzelá.Ani soutěž pro děti to moc nezachránila.A to nás čekala ještě strašně dlouhá cesta zpátky.Šly jsme dlouho a chvílemi jsem si zase vyčítala,že jí tahám tak daleko.Ale potom vylezlo sluníčko,domov se blížil.Domů jsem došla s pocitem,že jsme prožily pěkné odpoledne.A mladá začala mluvit o vodě,o tom jak plavali a lidi volali,, Do toho!!''Do vany si vzala papírovou lodičku co vysoutěžila.Že bude taky závodit.

1 komentář:

  1. To sa velmi snazila ze vysutazila lodicku, ja si obcas tiez vravim ze naco niekam taham deti, ale napokon som rada ze sme tam boli.

    OdpovědětVymazat