den 267 -17.5.úterý -Kontrola.

Ráno se mladá nějak podivně mlela v postely.Dokonce chvíly i polehávala než vylezla úplně.Měly jsme namířeno k naší paní doktorce zkontrolovat stav.Opět jsme měly štěstí v podobě prázdné čekárny.Je zdravá.Zítra dobere poslední ATB a snad se dáme brzy do formy.Cestou jsme se stavily v obchodě a tím završily dnešní dopoledne.Doma oběd,nezbytný odpočinek.Zatím co já uklízela mladá samostatně psala do písanky.Taky jsme cvičily -vážně nemám formu,dalo mi to zabrat.A nakonec jsme se pustily do výroby sýra a myšek.Nebýt toho,že se po celou dobu výroby opakovaně utvrzovala,že až to udělá pustím ji počítač- bylo to fajn výtvarné odpoledne.

den 266 - 16.5.pondělí - Procházka.

Dneska se mladé dařilo.Tak nám to ráno uteklo rychle.Než jsme se nasnídaly,daly trochu do pucu,něco málo se naučily bylo poledne.Po obědě odpočinek a úklid.Vyrazit ven se nejdřív mladé moc nechtělo.Ale jen co jsme vyšly sama zvolila směr.Tak jsme po delší době udělaly okružní procházku kolem naší místní říčky,pěkně pod stromy.Opakovaly jsme si jak se který jmenuje -nezapomněla.Jelikož jsme moc ven nechodily a když tak jsem se cítila jinak než většina tak mám zase problém s oblékáním.Asi jsem jí oblékla moc,nebo už to na ni bylo dlouhé.Domů jsme se vrátily s její ne náladou.Ignorace mi moc nešla.Tak jsem se uchýlila k akci a začala jí pouštět z PC oblíbené písničky.Zabralo to.Kupodivu i na mě.Nostalgicky jsem si vyslechla od Divokého Billa Rozárku-asi pětkrát.A pořád ve mě zní ,,Neříkej,že víš jak mi je ...."Mladá šla spát a já se s očekáváním usadila před počítač abych shlédla film Mamas Papas.Dost mě pohltil,oslovil,trochu rozlítostnil.

den 265 - 15.5.neděle - Hýbeme se.

Nedělní ráno začalo později.To asi tím,že je zamračeno a mladou sluníčko netahalo z postele.Už od rána jsem měla neodbytnou chuť se hýbat.Večer se mi nechtěl rozeběhnout film v počítači na který jsem se chtěla dívat.A tak jsem skončila u Jste to co jíte.Paní čerstvá důchodkyně,různé zdravotní potíže a jak jí to začalo cvičení bavit. .Né,že bych to nezkoušela, vydržet je problém.Ale při pohledu na mladou jak se zase strááášně křiví a jak já jsem jak 90 letá jsem si řekla,že to zase zkusíme.Jen co otevřela oči nutila jsem ji k rozcvičce.Vůbec se jí to nelíbilo,ale myslím,že i to málo co udělala ji pomůže.Já se věnovala prádlu a vaření oběda.Ani dnes jsme se neučily-zítra zase začneme.Po obědě odpočinek a zase úklid.Mladá mi úplně vyrazila dech když mi řekla,že to chce zkusit-myslela tím tu včerejší hru.Tak jsem jí vedla ruku,asi na pátý pokus jsme se trefily.Měla radost.A já,že jsem jí nezpůsobila trauma.!!Následovala procházka.Počasí pro nás ideální.Došly jsme si do obchodu a cestou zpět se stavily na hřišti.Máme ho kousek za domem,není moc používané ani udržované.Patří to nějaké nedaleké škole.Je tam dráha na běhání,něco jako doskočiště,fotbalové hřiště a asfaltový plac na volejbal.Já tedy běhání nemusím.Neumím běhat a dodnes si pamatuji ten šílený pocit na umření z hodin TV když se běhalo na čas.Chtěla jsem jen zkusit svou kondici.Rychlou chůzí obejít dráhu.Nevláčet mladou za ruku a soustředit se na své tělo.Mladá šla statečně taky,ani se moc nevzpírala-možná ji i přišlo zajímavé,že jsem se vzdalovala a ona si šla sama.Bylo to kupodivu příjemné.Myslím,že chodit tam pravidelně a dát si těch koleček víc forma by se dostavila.Kdybych se tak strašně nestyděla,že mě někdo uvidí.A i  tak jsme šly spokojené domů.A mě se ještě podařilo objevit stránky Cvičení doma - jak začít.Podařilo se mi zaregistrovat a tam mi budou říkat co a kolik toho mám dělat.Je to i s videem a bude to vhodné i pro mladou.Tento týden se budeme právě pomalinku rozhýbávat a připravovat.Zatím jsem plna elánu.Nebo je to jen fáze manio??

den 264 -14.5.sobota - Na vzduchu.

Prokašlaná noc se neopakovala.Cítila jsem se o poznání lépe.Tak snad to byl závěr nemoci a to špatné už ze mě definitivně odešlo.Mladá taky odpočinutá,vyspaná do růžova.Je pomalinku na čase posilovat naši chabou fyzickou schránku.Dopoledne se netvářilo příliš prosluněně tak jsme vyrazily na vzduch hned.Po nezbytných pochůzkách jsme po delší době navštívily hřiště.Mladá se pohoupala,vylezla si na domeček a byla spokojená.A já taky,chybí mi pohyb na čerstvém vzduchu.Dnes jsme se neučily tak nás čekala jen příprava oběda.Po něm jsem hledala čím ji zaujmout.Našla jsem návod na skládání takové hračky z papíru.Výroba ji celkem bavila.Jenže potom když jsem jí to předváděla jak musí kuličku chytit do kalíšku pozdě jsem pochopila,že to prostě nedá.Myslím,že chápala co po ní chci,ale ruce ji prostě neposlouchaly.Tak z toho bylo takové rozčarování na obou stranách.Ona naštvaná,že jí to nejde a,že jí do toho nutím.A já naštvaná nad svou blbostí a naivitou,že ji to dokážu naučit.To se mi vážně zase nepovedlo.

den 263 -13.5.pátek - Opakování?

Noc byla pro mě šílená.Vždyť mi bylo relativně dobře.Místo klidného spaní jsem noc prokašlala a když jsem usnula budila jsem se splavená.Ráno podle toho vypadalo.Jsem zase tam kde jsem byla.Unavená,ke všemu ukašlaná.Dopoledne jsem mladou omluvila na příští týden ve škole.Původně jsem myslela,že dobere ve středu ATB a vyrazíme.Jenže jsem zapomněla,že máme ve čtvrtek RHB a v pátek už to nemá cenu.A vzhledem k tomu jak se dnes cítím není kam spěchat.Pustily jsme se do úkolů.Nechtělo se nám oběma.Zbytek dne už jsme toho moc neudělaly.Nějak nebyla nálada.Kloktám,vykapávám,z mentolových bonbonů už je mi zle.

den 262 -12.5.čtvrtek -Na nákupu.

Dnešním hlavním úkolem dne byl nákup.Zásoby docházejí.A protože má být slunečno vyrazily jsme brzy ráno.Cesta tam byla dobrá.Pohyb venku byl příjemný,příroda je zase úplně jiná než z okna.V obchodě bylo opravdu moc lidí.Začínala akce z letáku.Naštěstí jsme to ustály obě.Cesta zpátky už byla horší.Oteplilo se.Obě jsme byly splavené,urvané a zlostné.Naštěstí jsem s tím počítala tak jsem to zvládala v mezích.Doma už stačilo trochu si odpočinout a zase bylo dobře.Dopoledne jsem jí udělila volno.Na úkoly jsme se vrhly až po obědě.S trochou pozitivního nucení jsme zase něco zvládly.Mladá si hrála a já vlastně taky.Zkoušela jsem pletení z papíru.Ještě to není ono,ale bavilo mě to.Jediný problém bude s reklamními letáky.Mladá se odmítá dělit.

den 261 -11.5.středa -Tik tak hodiny.

Dneska jsme si trošku přispaly.Než jsme zvládly ranní hygienu,snídani venku už to docela svítilo.Tak jsme byly poctivě doma.Nejdřív učení.Už tu nebylo to včerejší nadšení,ale zvládly jsme toho dost.Já se v mezidobí věnovala domácnosti a posléze přípravě oběda.Po obědě,nezbytném úklidu jsme se pustily do tvoření.Tak aby to mladá zvládala a bavilo ji to.Líbily se jí barevné papíry,které si sama vybrala.Poctivě natírala a lepila a nechala se fotit.Věděla,že na konci to budou hodiny a to ji moc lákalo.Strávily jsme u toho 2 hodiny s přestávkou na svačinu.Výsledek je báječný.Mladá je na sebe právem pyšná.A já na ni..