den 233 -14.4.čtvrtek - Vydržet!

Kupodivu jsme vstaly a fungovaly.Mladá byla hodná a z autobusu jsme viděly první kolotoč co se sem začínají sjíždět na velikonoční pouť.To bylo radosti!!Mě čekala ta druhá maminka,tak i přes tu zimu to bylo snažší.Dnes jsem snad byla příjemnější společník.Mladá zase byla na půl dne jinde-se strejdou v dílně.Přinesla si svůj výtvor a byla chválena.Pochvalu dostala i od své učitelky,protože vzorně počítala a nezlobila ani v druhé polovině vyučování.Měla jsem upřímnou radost.Cesta domů a spousta čaje a odpočívání.Nějak na víc nemám energii.Všechno odkládám na víkend i když tuším,že to nemůžu zvládnout.Nechce se mi tvořit,mám potíže psát blog o domácích pracech raději nemluvit.Ta zima mi bere sílu.

den 232 13.4.středa- Zima,zima.

Vybavila jsem nás myslím dostatečně,ale bylo to málo.Foukalo,pršelo,že deštník byl nějak na nic.Cesta v autobuse vzorná,pěšky ke škole nekonečná.Protrpěla jsem si to.Mladá měla jít do divadla.Ale podle bot v šatně nebyla.Tak jsem se děsila co zase prováděla.Naštěstí nic.Divadlo začínalo až v 10.15,mělo trvat 1 a půl tak ji dali do třídy která nešla.Jednak by to měla problém usedět pokud by ji to nezaujalo a taky bychom potom nestíhaly vlak.Takže jsem nakonec byla ráda.Přišla spokojená,učitelka si ji pochvalovala.Koukám,že mladé to pendlování třídami nějak svědčí -pořád něco nového,jiní lidé,jiné děti,jiné hračky.Doma byl počítač za odměnu a potom se v tom nečase šlo na bazén.Klobouk dolů,že to všechno zvládla.Mě stačilo,že je tam teplo a nefouká.Večeře a do hajan.Doplnit sílu jestli bude noc dostatečně dlouhá.

den 231 -12.4.úterý - Nepovedlo se.

,Asi,že po hezkém má přijít horší,nebo jen dolehla šílená únava.Cesta byla utrpením-všechno špatně.Utekla jsem jak nejrychleji to šlo.Měli jet na koně,ale pršelo a nejelo se.Zlobila.Tak moc,že zase vyrušovala ostatní děti a ty nebyli schopné pracovat.Nakonec si ji vzal do třídy jediný učitel ve škole.Tam prý pracovala a potom s nimi vařila.Vrátila se docela spokojená a já dostala vdolky-jejich výtvor.Zima,déšť.Takže dnes byla bez počítače,ale ani mě moc nedusila.A já abych neusnula jsem se pustila do gruntování.Byl to náročný den pro obě.Trochu se bojím,že zítra nás ještě počasí dorazí.

den 230 -11.4.pondělí -Praha.

Ráno jsme vyrazily směr Praha.S potřebnými vzorky moči,hračkami a knihou.Cesta rychle utekla a o půl 10 už jsme byly v čekárně.A před námi jen 2 lidi!!!Takže to šlo rychle.Žádné špatné zprávy jsem nedostala.Mladá zvládla odběr bez jediné slzy.Ještě vystát frontu v lékárně -sešlo se nás nějak moc.Zásoby léků doplněny a mohly jsme se vrhnout na tu příjemnější část návštěvy Prahy.Mladá si vybrala mezi lanovkou a mašinkami .Vyhrály mašinky.Naše už 3 návštěva Království železnic.Vlaky prostě milujeme obě a ani denní dojíždění nám to nemůže znechutit.Lidí moc nebylo takže paráda.A protože od poslední návštěvy už je to pomalu rok spoustu nových věcí nás mile překvapilo.Ty vypínače na ovládání jsou úžasné.Pořád se k nim vracela aby si mohla sama rozjet vlak,nebo roztočit kolotoč,rozsvítit světla na letištní ploše.Poprvé jsem si tam dala v klidu i kafe.A potom jsme to měly tak akorát na vlak.Obě jsme uchozené,ale spokojené.Máme to za sebou a k tomu pěkný zážitek.

den 229 -10.4.neděle -Zase sbíráme.

Dnes to bylo o něco delší vyspávání.Dopoledne uteklo rychle.Vaření,uklízení.A hlavně aby mladá hodně pila,čůrala do připravených nádob.Po obědě měla nervíka.Tak jsem si chtěla užít nedělní siestu a jen slyšela bušení do míče. Nakonec jsem se  musela zvednout a jít ji srovnat do latě.Uklidily jsme a v rámci uklidnění situace jsem ji vzala na svůj balkon.Krásně na nás svítilo,nefoukalo.Mladá si malovala a dokonce i kočka nás vzala na milost a přišla se na nás podívat.Hezky se nám sedělo.Tak hezky,že už se mi nechtělo nikam ven.Zítra se nachodíme až až.Ještě úkol,držela jsem se statečně i když zase moc nepolupracovala.Mladej se zabalil a odjel.A nás čeká taky balení,ale jen malinké.Typická nervóza a únava.Opakuji si že jedeme jen na výlet,ale nepomáhá to.

den 228 -9.4.sobota -Výstava modelů.

I když se šlo spát později vstávalo se normálně-příliš brzy.Kočička za námi nechtěla jít ke zklamání mladé.Držela se u syna a ještě na mě začala být nějaká nepřátelská.Věnovala jsem se praní a úklidu.A potom své děti zanechala osudu a šla si samotinká po dlouhé době nakoupit v místě bydliště.Zbytek dopoledne jistila plotna,rozebírání všeho možného.Po obědě a úklidu jsme s mladou vyrazily na tradiční výstavu modelů.Opakuje se už několikátý rok,nebývá tam moc lidí a mladé se to líbí.Respektuje,že se na nic nesahá.Byla by to nádherná procházka nebýt toho šíleného větru.Výstavu jsme dokonce zvládly v nějak moc rekordním čase.Je fakt,že jsem se tam taky nějak necítila.Nikde nikdo jen asi 7 chlapů posedávajících na židlích a hlídající si své modely.Tak jsme se vracely přes historickou část města.A nestačily zírat jak se kope,dláždí a opravuje.Mladá byla naštvaná protože jsem jí slíbila svačinu na lavičce a lavičky nikde.Domů jsme dorazily docela brzo,vyfoukané a vyřízené jak jsme bojovaly s poryvy.Vážně jsme měly dost a těšily se do hajan.

den 227 -8.4.pátek -Večer světových muzikálů.

Konečně pátek.Já mírně rozechvělá,protože nás večer čeká rodinná-společenská akce.Oproti včerejšku větrno.Moc větrno.Mladou jsem odvedla do školy a dopoledne si docela přetrpěla.Nakonec jsem předčasně utekla schovat se do šatny ve škole.Hlava mi duněla.Domů jsme došly jakž tak.Padla na mě docela slušná únava.Než jsem se stačila vzpamatovat,sebrat a obnovit síly byl tu syn i s kočičkou.Začalo připravování na večer.Z domu jsme odcházeli vystrojení .Večer světových muzikálů,benefiční koncert na podporu sdružení Cesta životem bez bariér-naše plavání.Účinkoval Jan Kříž,Marie Blahynková a Oldřich Kříž.Měla být i Míša Nosková.Zazněli známé i méně známé melodie.O přestávce jsme šli na pódium abychom se vyfotili s účinkujícími a patronkou sdružení Jarmilou Kratochvílovou.Mladá byla nadšená,že stojí na jevišti a celou dobu zpívala.Druhá polovina byla sestavená s mladších a více známých muzikálů.Mladá se chytala a zpívala jak o život.A jako třešinkou na dortu byla píseň Tereza.Se synem jsme místo na zpěváka koukali na ní a chechtali se jak se tetelí radostí,důležitostí a štěstím.Prostě proběhlo to nad očekávání dobře-mladá byla opravdová mladá dáma.Domů jsme dorazili před 10 a šupajdilo se spát.Byl to nádherný večer.Takhle společně v divadle jsme byli poprvé.