52 -čtyřicátý druhý -17.6.-23.6. 2013

Pondělí.Ten den.Konečně na nás obě dolehla únava a tak když nemusíme vstávat spíme déle.Dopoledne poprvé vytahuji prostěradlo,kterým zakrývám balkon.Celé dopoledne sem bude pražit slunce.A zahrádce to tak moc dobře nedělá.Uklízím,chystám oběd.Hlavně se snažím být v klidu.Mladý dorazil jak slíbil.A já vyrazila.Horko,nervozita,strach.Pořád jsem děkovala,že jedu sama.Mám na starosti jen sebe.Byly jsme tam 3 čekající na stejný zákrok.Člověk se neubrání myšlenkám jak která dopadneme,jak to která zvládneme.Šla jsem jako druhá.Nijak zvlášt´to nebolelo.Mírný tlak a 3 krát lupnutí -jako když kdysi průvodčí štípal lístky ve vlaku.Tři vzorky.Potom pár minut v čekárně s ledem u prsu.Tak za 10 dnů budu mít jistotu.Deset dnů blažené nevědomosti.A měsíc před svými narozeninami budu vědět.  Všechno bude jiné..Prázdniny prožité s radostí ,úlevou a novou šancí dělat všechno jinak.Nebo prázdniny po nemocnicích.Mladý okamžitě odjel -když se ujistil,že jsem ok.A mladá mi do večera básnila jak jí udělal pití,pustil počítač,dal svačinu,zmrzlinu.Jen mírně rozklepaná kolena a náplast byly důkazem,že se to stalo.Nepřišla žádná bolest -které jsem se fakt bála.Mohlo se jít spát.

Úterý.Vstáváme až na budík.Vyletněné vyrážíme.Mladá má slíbenou zmrzlinu když bude hodná.Dokonce jede na koně.Já platím školu a vybírám si teprve sandály.Přihodila jsem i dvoje krátké kalhoty -pro mě i pro ni.Četla jsem si v chládku cukrárny a v tichu parku.Jen ptáci zpívali.A mě až děsilo jak to všechno intenzivně vnímám,jak si to všechno vpíjím do paměti.To slunce prostupující stromy,vůni,podivný klid v sobě.Mladá byla hodná a tak cestou ze školy dáváme jednu malinovou.Po horké cestě autobusem doma sprcha.A odpočívání.Ven jdeme až později -na poštu a projít se podél vody.Potom už jen větrání,večeře a spát.Sama si říká,že už chce jít spát.Dává jí to slunce zabrat.

Středa.Trošku mě zkouší cestou autobusem.Ale tu chvilku to vydržím .Je středa -má poslední volná v tomto školním roce.A když jedu zpátky pan řidič -ten samý co nás vezl ráno se na mě usmívá.Slyšel nás a přeje mi.Doma tradičně pračka -jen žehlit opět nezvládám v to horku.Taky úklidu jsem moc nedala.Ještě pošta.Posílám mámě knížku k svátku a fotku mladé.A už zase letím k doktorce a opět ženské,tentokráte už konečně na preventivku.A snad poprvé mám strach,že i tam dole by mohlo něco být.Cestou si kupuji v sekáči modré kratásy.Taková náplast na bolístku.Vím,že bych neměla už utrácet. Domů -oběd,chvilku se ochladit a vyrazit pro mladou.Není tak moc uvařená jak jsem čekala.A sprcha to srovnala úplně.je spokojená u počítače zatím co já chystám věci na zítra,večeři,uklízím.Dneska mě nechala dodívat na Gympl.

Čtvrtek.A horko už od rána.Beru sebou vějíř který jsme si kdysi koupily.Včera se jím v autobuse ovívala turistka a mě to přišlo jako dobrý nápad v tom co nás dnes čeká.Mladá nadšená,jen jí to moc nejde se ovívat.Odevzdána a já ve společnosti.Pofukuje tak to není tak šílené.Ledová káva ve stínu cukrárny,povídání.Obě víme moc dobře ,že už nám zbývá jen pár dnů kdy máme pár hodin jen pro sebe.Po škole na zmrzlinu a na autobus.Jel zaskakující řidič.Tak zatočil kam neměl -já si ještě říkala jak je to dobře,že budeme doma dřív.Jenže mu to došlo.Ještě si z nás dělal legraci,že nikdo nekřičí,že jede špatně.A chtěl to napravit -couvnout a otočit to.Jenže rána.Naštěstí jen plechy.Ale řidič  nabouraného auta byl hodně rozčilený.K němu se přidala jedna cestující -takhle se dělá panika.Naštěstí jsem dokázala zachovat klid a věřila,že nás tam v tom horku nenechají.Část cestujících odešla,nechala se odvézt.Čekalo se na policii.Naštěstí jiného cestujícího napadlo vylézt a čekat venku.Tak to nakonec nebylo tak nepříjemné.Mladá byla z celé situace doslova nadšená -všem kolem povídala,že se naboural autobus a že je to legrace.A přijela i policie.No zážitek -myslím,že pro zůčastněné to byla právě mladá která zvedala náladu.I ta histerická paní se uklidnila -asi si uvědomila,že pro všechny to vedro není nic příjemného,prostě se stalo -hlavně,že nikomu nic není.Vůbec si nedokážu představit kdyby nacouval do cyklisty,motorkáře.Náhradní autobus dojel za chvilku.Takže se to dalo zvládnout -hodina by byla horší.Doma si dělám další ledovou kávu a odpočívám.Potom se pouštím do úklidu.Nechce se mi,ale musím -zítra dorazí návštěva.

Pátek.Zase příliš brzy vstávám -nejdřív mě probudila bouřka a potom už mladá.Nějak to má popletené a zjevně se jí do školy moc nechce.Tak v autobuse pokouší.Alespon´,že se trochu ochladilo.Chodím městem,nakupuji,čtu a fotím.Potkala jsem typicky anglický autobus stojící na českém náměstí.Jako kdybych si vyjela na dovolenou.Taky mi volá máma -poděkovat za balíček a vylít si srdíčko.Jestli jsem nemocná- ani jí to nemůžu říct.Jedna sestra přišla o práci,druhá opakovaně zánět v břiše po operaci břišní kýly.Pomáhá jí s dvojčaty,chodí do práce a je toho na ni zjevně moc.Spíš by potřebovala abych jí pomohla já.Dorazily jsme domů -dnes to vnímám jako malé vítězství,že se nic nedělo.Chvilka odpočinku a začít chystat večeři.V tom vedru je vaření za trest.Jen představa bazénu je mi útěchou.Realita je ještě lepší -všichni jsou venku.Máme bazén skoro jen pro sebe.Voda je osvěžující.Doma už nás čeká syn s přítelkyní a kocourem.Všechno je jak má být.

Sobota.Opět zbytečně brzký budíček -mladá zase natěšená.Tak lákám kocoura aby nám dělal společnost.Potom snídaně a pomaličku vyrazit.U chrámu svaté Barbory začíná Stříbření.Král přijíždí do města.Potkali jsme spoustu známých ,prohlédli si průvod .Mladí pokračují do parku kde začíná program.Já a mladá to berem přes obchod domů.Vařit oběd.A letos docela ráda schovaná před sluncem.To dopoledne stačilo a to nás čeká celý podvečer a kus noci.Mladí dorazili na oběd a zase se vraceli na místo konání.My úklid,krátká procházka na zmrzlinu a příprava večeře.Po 19 se dočkala.Odcházíme společně.Prohlížíme stánky,ochutnáváme dobové speciality,mladá má svou jízdu za korunu.Nakonec se nám podařilo i se usadit,ale moc toho nevidíme.Probíhá souboj rytířů a se soumrakem i ohnivá show.Jsem snad víc unavená než mladá.Tu drží v bdělosti ohňostroj.A dočkala se.Už je neděle když dorazíme domů a zalehneme.

Neděle.Spíme do 7 -mohlo to být déle ,ale alespon´něco.Ranní společnost nám dělá opět kocour.Dopoledne utíká nezvykle rychle.Chystám oběd,povídáme.Po obědě odpočinek.Já a mladá tak normálně u Pc,na balkoně.Zato mladí vytuhli i s kocourem.Dneska ta mládež nic nevydrží.Ale syn slíbil dceři procházku a i to nakonec dodržel -jen si musela počkat.Tak jsme šli k vodě.Mladí se balí a jedou.Zůstáváme sami.Užíváme poklidného letního podvečera.Tak nás čeká už jen poslední týden školy,poslední plavání.A já se dozvím co bude dál.