pondělí 23. července 2012

Stříbrná promoce.

Bylo to takové stylové.Na Den dětí mi to moje ,,dítě",co málo volá zavolalo.Aby mi oznámil,že to dal,má to v kapse -zkrátka,že složil státnici a je inženýr.S pýchou a rozechvělým hlasem jsem tu zprávu oznamovala zbytku rodiny.A nemohla uvěřit.Zvládli jsme to.O týden později už jsem měla datum promoce.A začalo malé šílenství.Zajistit hlídání pro mladou,sehnat dostatečně slavnostní garderobu,sezvat příbuzné,pořídit dárek.Naštěstí se dařilo.Hlídání po škole pro mladou klaplo.Babička přislíbila účast.Dokonce i moje starší sestra.Po dlouhém vybírání mi konečně padla do oka halenka.Byla slušivého střihu,posetá stříbrnými aplikacemi.Myslím,že mi i slušela a tak jsem ignorovala mírné opadávání stříbra-že se to vyřeší opráním.Po vyprání jsem o tom byla i přesvědčena.Ještě netušíc,že to bude největší zážitek pro všechny účastníky.
V den D jsem už s babičkou odvezla mladou nezvykle brzy do školy.Družina byla ještě oficiálně zavřená.Na ni už ,ale čekala učitelka.Tak moc to se mnou celá škola prožívala a pomáhala mi.
Následoval přesun směr Praha.Už jsem začínala být stříbrná i v obličeji a na sedadlech zanechávala stopy.Na Hlavním nádraží mi má sestra odmítla podat ruku -aby se uchránila před tím nadělením.Podle plánku který mi mladý zaslal a podle proudu slavnostně oblečených lidí jsme dorazily.Betlémská kaple.Už podruhé.Mladý byl nezvykle nervozní.Ten který nevolá mě neustále prozváněl.Aby mi uděloval instrukce,aby se ujistil,že míříme správným směrem.Zároveň s ním promovala i jeho přítelkyně.Do Prahy mířilo i její početné příbuzenstvo.Čekal nás společný slavnostní oběd.Oficiální představení obou rodin.Taková malá svatba.
Promoce byla jak jinak nádherná.Myslela jsem,že se mi pýchou roztrhne hrudník.A snažila se nevnímat mámu a sestru jak mě neustále pozorují.Jestli už brečím.
Potom konečně došlo na seznamování.Kromě rodičů skoro nevěsty -které už znám,jsem poznala obě babičky a sestru.Společně jsme se přesunuli do restaurace.Bylo to fajn.Žádná křeč.Hodně jsme se smáli -nejen mě -stříbrný už byl každý kdo kolem mě prošel.Stříbrná maminka na promoci bude teď vtipná historka v několika rodinách.A mě to kupodivu nevadilo.Statečně jsem odrážela vtipné poznámky ještě vtipnějšími.Bylo mi hezky.Strašně moc hezky.
Za 4 roky mě možná čeká ještě jedna promoce.Tak snad si napravím pověst.



1 komentář:

  1. To mi připomnělo bráchovu promoci, taktéž v Betlémské kapli, byla tam pěkná zima :-) moc gratuluju....

    OdpovědětVymazat