52 -týden dvacátý třetí -4.2.-10.2. 2013

Pondělí.Náročné jen oči otevřu.Mám co dělat sama se sebou.A v autobuse dost těžká chvilka.Nedávám to.I když ve společnosti strávené dopoledne optimismu nedodalo.Táhnu domů pytel darovaných kalhot pro mladou.Učení je taky náročné.Nějak nám to nejde ani jedné.A já jediná z nás vím,že takhle to nepůjde.

Úterý.Doma dobré.Už na zastávce to vzalo zase obrat špatným směrem.Trpím.Tomuhle jsem už odvykla.Vydýchám tu nepohodu mezi námi.Dnešním relaxem mi byla tzv ,,hrabárna".Mám prostěradel do zásoby,župan a pár triček.A pořád je to málo -s oběda zase s dupáním.Cesta domů šla.A já se ponořila do praní,uklízení a i to psaní úkolů jsme daly.Jen ten strach ze zítřejší cesty mi kazí usínání.

Středa.Abych předešla případným konfliktům řádně jsem se připravila.V batohu jsem obměnila knížky.A mladá byla nadšená když jsem vytáhla knížku s perem co svítí a vydává zvuk při správné odpovědi.Jenže panu řidiči se zvuk nelíbil.Tak jsme skončily u klasické četbě -naštěstí jsem nečetla příliš hlasitě tak to asi prošlo.Ta bizarní situace mě dostala opět do kolen.Dobré to bylo pro mladou protože se můj údiv obracel jiným směrem.Ani se nedá říct,že bych byla naštvaná -jen jsem celý den nevěřícně kroutila hlavou.Tohle se může stát jen mě.A mladá byla konečně hodná a mě se ulevilo.Doma odpočinek.A vyrážíme na plavání.Večeře,koupání a do peří.Dnes těch zážitků bylo až moc.

Čtvrtek.Ráno se těžce nechce,ale rozchodily jsme to.Zase se vrátila doba čtení v autobuse.Hlavně,že je klid.Dnes nejsem sama tak to utíká.A volá mi syn,že to jejich sobotní dobrovolnictví při závodech definitivně platí.Bylo to do poslední chvíle pořád nejisté kvůli nemoci přítelkyně.tak mám radost.Mladá jakž tak.Až doma jsem zjistila,že matička příroda se po dlouhé době ozvala.Rázem se vyjasnily ty dva šílené dny jejího nervování.A nastala jistota,že těchto závodů se jako plavec neúčastní.Hodně bojuji s lítostí -vždy´t o nic nejde.Poslední týdny jsme obě žily přípravami,ona poctivě trénovala.Hold na přírodu jsme krátké.Hlavně aby to snášela líp než posledně.Mé dítě co zůstane navždy dítětem má bohužel tělo ženy-dospělé ženy.A tak se alespoň těšíme na kocourka a jsme na něj připraveny.

Pátek.Vzhledem k okolnostem a hlavně poslední zkušenosti ji ve škole na dnes i pondělí omlouvám.Pěkně si přispala a byla ráda,že nikam nemusí.Dopoledne se věnuji finálnímu úklidu před příjezdem mladých.Oběd a cesta na nákup.Je zpomalená,ale hodná.Zbytek dne je o čekání.Já už vím,že dorazí až večer -mladá to zatím nechce akceptovat.Čas si krátím focením všeho červeného v bytě -téma týdne fotoprojektu je červená.Až jsem dala mladou spát -později než obvykle -tak se objevily.Muselo proběhnout vítání a uložení mladé ke spánku číslo 2.

Sobota.Vstáváme brzo.Je nás tu hodně a to je nezvyk a zmatek.Po 8 už jsme na místním bazénu kde má naše sdružení první plavecké závody.Syn s přítelkyní vyfasovali trička rozhodčích -jsou obrátkoví rozhodčí a kontrolují aby se plavec dotkl bazénu při obrátce.My s mladou pozorujeme ruch,fandíme z plných plic.Je tu úžasná atmosféra.Dorazili i z Jihlavi,Jindřichova Hradce -už se všichni známe a je to příjemné setkávání. Před polednem se společně trousíme na oběd do nedalekého učiliště.Tam je i vyhlášení výsledků.Trochu mi to přišlo líto za mladou.A závěrem dne byl benefiční koncert v místním kině.Vystupoval Oldřich Kříž,Míša Nosková,Martina Pártlová a David Gránský.Zpívali písně z muzikálů -zazněla i Tereza.Mladá zpívala jak o život a asi tím i trochu rušila.Tak skončil úžasný den na který jsem se opravdu moc těšila.A i když byl trochu jiný než jsem si ho představovala dopadl skvěle.Tak snad za rok bude mladá závodit a syn ji konečně uvidí v akci a bude ji povzbuzovat.

Neděle.Vyspáváme všichni pěkně dlouho.Ranní společnost nám dělá kocour.A už dopoledne první fotky ze závodů na internetu .Jsou nádherné,plné atmosféry.Vařím,povídáme.A taky přemýšlím.Dnes je divadlo pro děti -po té anabázi se školními kulturními akcemi jsem mladé slíbila,že půjdeme spolu.I sama sobě jsem to slíbila.Jenže včera toho bylo víc než dost.Nakonec po obědě,úklidu- odcházíme společně s mladými z bytu.Je vyprovodit na nádraží a pokračujeme do divadla.Trochu mě zaskočilo to množství lidí na lístky.Ale ustály jsme.Dnešní první představení Dětské divadelní přehlídky zahájilo představení O pejskovi a kočičce.Očekávala jsem že použijí známé vaření dortu a mytí podlahy -to mladá zná.Vybrali si  psaní dopisu pro děti.Ale mě se to moc líbilo a mladá se začala nudit až posledních 15 minut.Strašně mě fascinoval herec co hrál pejska -mluvil úplně stejným hlasem jako slavný herec Karel Höger který povídání namluvil.Takže nebylo to úplně na jedničku ale dalo se to.Krátká procházka a spokojené,kulturně vyžité domů.