Škola.Musím zaklepat na dřevo -dobrý!!!!Nová paní učitelka.Starší,ale vitální.Kdysi tu prý učila.Mluví se mnou!Usmívá se!!!Říká mi co dělali,chválí mladou jak pracovala.Asistentka stejná,ale snad ji tahle paní učitelka taky pomůže,aby nebyla tak moc nervozní.Jsou opět přeházené děti.Ale to souvisí s nově příchozími.Nějak to poskládat musí.Ve třídě je jich 7,jen 2 holky.Věkově k sobě -většina,jako mladá poslední 10 ročník speciální školy.Ony ty přesuny souvisí i s praktickou školou,která jede letos druhý rok.A díky za ni .Mladá má kde pokračovat.Zatím vstává s nadšením.V autobuse poslouchá MP3 jak starej mazák.Zlobila jen jednou u oběda.A už jen to,že se o tom mluvilo,hledala se příčina mě potěšilo.Já vím,že jsme všichni čerství a odpočatí.Ale i tak jsme vykročili všichni správným směrem.
Po změnách v bytě jsem slibovala změnu i sobě.Už v létě jsem si dala melír -můj první.A se získaným časem jsem pokračovala.Třeba taková obyčejná návštěva doktorky.Nic vážného -jen drobný mírně obtěžující problém.Neřešila jsem to.A teď mám mastičky a radost ,že se to lepší.Pronikla jsem do světa internetového bankovnictví.A světe div se- spořím.Teď už to bude finančně zase o něco lepší.A koupila si boty -aniž bych nějak cíleně chtěla jsou houpací.Nebolí mě nohy!Každým krokem cítím jak se mi natahují svaly,rovnají záda,klouby si ulevují.Návštěva knihovny a první přečtená knížka -to už je jen milé zpestření jen mého času.Piji meduňku,polykám hořčík a vitamín C,zapaluji vonné svíčky.Mám se nějak raději.
Na konci prázdnin -mírně vyděšená jak to budeme zvládat jsem si jako už několikrát vytvořila malý manuál.Takový záchytný bod.Aby byl čas na vše co je třeba.Po pár dnech kdy jsem s nadšením plnila úkoly dne jsem se začala mírně bát.Není-li to moc jet podle jízdního řádu.Zatím mě to uklidňuje,dává řád,plní čas.Horší bude když si nesplněné úkoly budu moc zabírat.Nesmím se brát tak moc vážně.Zatím to funguje.Mám relativně pořád uklizeno,cvičíme,učíme se.Každý den jdeme ven.A já to po dlouhé době beru jako relax-protože po návratu mě ještě nějaké nesplněné kolonky čekají.Snad mi tenhle autopilot pomůže přežít podzimní depky.Dá mi šanci .
Ono to hodně souvisí se synem.Během srpna se z vysokoškolských kolejí přestěhovali s přítelkyní a kočkou do podnájmu.Jeho další doktoranské studium už souvisí s částečným platem a prací pro fakultu.Nepřišlo to nečekaně -bylo to v plánu.Ale mě to vždycky vyděsí.Že už je to tady.A to si mě syn vychovává už od střední -pomalinku se odpoutává.Taky se snažím -žít si svůj život na plno,užívat ho,objevovat nové aktivity pro sebe a mladou.Bude to prostě jiné.Jsou oficiální pár ve společné domácnosti.Pohlceni do studia a práce které propadli.Syn poprvé v životě letěl letadlem.Do Francie na odbornou konferenci.Jsem na něj nesmírně pyšná a strašně moc jim přeji úspěch.Jen se trochu bojím jak se naše světy od sebe čím dál víc liší.Propastně.Říká se,že když děti sami mají děti začínají se domů vracet.No to si počkám -6,7 let?Snad na nás nebude zapomínat.Budeme s mladou samy.Asi to tak zůstane už napořád.Vím to,dá se říct,že jsem to přijala.Jen bych to chtěla umět mít víc ráda.
Slunečný víkend byl ve znamení Dne evropského dědictví.Kamarádka nám letos dala košem.Je v očekávání prvního vnoučete a budoucí rodičce nebylo moc dobře.Mají to už za pár.A tak jsme vyrazily samy.Jen zlehoučka.Jeden kostel a nově otevřený Spolkový dům.Větším lákadlem byl program na náměstí.Hrála hudba,my chytly zrovna tu středověkou.Bylo to příjemné.A k tomu jedna vařečka co jsem obdivovala u Gabro na blogu.Tak ji mám.A můžu taky vařit s láskou.Pro nás dvě.
Pěkně shrnutý týden. Já už za 2 dny nevím, co se dělo, takže musím denně :-)
OdpovědětVymazatAť se vám ve škole daří po celý rok.
Ta vařečka je luxusní !!!
Nádherně napsáno. Moc ti ty klidné dny a relaxaci přeji. Houpací boty? Neznám. Taky jsem nikdy neměla melír. Plň si své malé radosti a hned bude svět o malinko lepší. Odkud jsi, Slzičko? písni mi to do mailu, prosím.
OdpovědětVymazat