Prosinec 2013

A je tady -prosinec.Advent,Mikuláš,stromečky.Všude světýlka,výzdoba a tajná skrýš kam chodím schovávat dárečky.Každé ráno čokoládka a každý večer knížečka z adventních kalendářů.Má dokonalý přehled kolikátého je.
První adventní neděli jsme šly okouknout ten náš strom -zatím holý.Zdál se mi křivě,ale zřejmě jen optický klam -náměstí je z kopečka.Poctivě jsme zapalovaly první svíčku a koukaly na adventní koncert.No,pokud televize dovolila -zlobí.

U nás se strom rozsvěcuje na svátek svaté Barbory -patronky našeho města.Nikdy bych nevěřila,že i já budu lamentovat,že je to uprostřed týdne,ve špatný čas.Mladá měla svůj středeční projekt a ke všemu bylo na programu návštěva aquaparku -o což jsem ji nemohla připravit.Zárovenˇ jsem chtěla být jako každý rok u toho.A tak jsme s vyplazeným jazykem stejně přišly až po.Mladé to kupodivu moc nevadilo.Stromek svítil,koledy hrály.

Mikuláš ve škole byl jako každý rok zážitek.Letos těch čertů běhalo po škole nějak moc.Doma už jen balíček za oknem.A taky dopis od Ježíška.

Taky jsme dostaly neočekávané pozvání do vánoční Prahy.A tak se mladí museli pořádně překonávat,protože my nepražáci to prostě chceme vidět.Davy mě nerozhodily -mladá byla v klidu a tím pádem já spokojená.Bylo naprosto jedinečné jak do nás pořád někdo vrážel a my do někoho a mladá se smíchem neustále omlouvala ,,Prominˇ paní,pane!!!"A na závěr nás mladej jako vezl na nádraží.A pořád jel a jel a když už se mi to zdálo dlouhé tak se nějak vymluvil.Náramně se bavil.Až když byla cedule okres Kolín tak mi docvaklo,že nás veze až domů.Lehce se na to zvyká.Doufám,že nebudu jak ranní sváteční spolucestující ve vlaku.Kdy změna trasy,pár minut zpoždění,samozřejmě hodně lidí působilo nesmírný rozruch.

Další z vánočních akcí které jsem se toužila účastnit bylo Česko zpívá koledy.U nás premiéra.Přišlo jen pár lidí,takže docela ostuda.Ale bylo to takhle komorně moc hezké a zpívaly jsme obě z plných plic.
http://kutnohorsky.denik.cz/galerie/kh-zpivani-koledy-2013.html?mm=4942046

Další víkend jsme trávily v teple domova.Mladá pomáhala tvořit kalendáře z fotek pro bráchu a babíčku.Taky jsme trochu pekly,vyráběly přáníčka,zapalovaly svíčky.Stihly jsme i holiče -obě.A já se asi po 100 letech začala líčit.Páteční plavání bylo samozřejmostí.

Ve škole proběhlo vánoční posezení.I já dostala dárek který tvořila mladá.Udělala mi ohromnou radost -poslední dva roky tolik snahy od pedagogů nebylo.A tenhle dárek byl i s fotodokumentací -s vrtačkou výraz blažený,s jehlou a nití útrpný.Proběhlo i předávání dárečků s kamarádkou.Mladá dostala pejska co chodí a štěká a já parádu na sebe.Nádherný začátek vánočních radovánek.

A nastal Štědrý den.U nás probíhal v poklidu,dokonce ani stávkující TV nás nerozhodila.Mladý dorazil sice až v sobotu,ale i tak zbývalo spousta času na povídání.Proběhla tradiční podvečerní štědrovečerní procházka a potom už jen spousta dárků.Mladé se splnilo skoro vše ze seznamu,nevěděla co dřív.Mladý byl alespoň trochu potěšen a já se těším až budu v klidu malovat dle předlohy.

Potom následovalo tradiční vánoční cestování -letos autem.Bylo to moc fajn,babičce jsme to řekli až druhý den a moc jsme se u toho bavili.Nelhali jsme -jen mlžili.Že cesta byla dobrá,spoj dobrý,málo lidí.Tedy mladá to celou dobu popravdě říkala,ale nikdo jí nebral vážně.Setkání se sestrami a jejich dětmi jsme zvládli.Spousta povídání,jídla a dokonce výlet do Olomouce do OC.Máme s mladou nové kalhoty a poprvé jsme byly v těch obrovských podzemních garážích,které mladou vždycky tak lákaly.Letos byla  v plánu návštěva rodičů mé skoro snachy.I tu jsem přežila a snad to nebylo tak moc šílené ani pro ně.A potom už nás mladý vyložil doma a my zase osaměly.Přivezly jsme si starší tv od babičky co neskáče a neztrácí obraz.A jsme obě u vytržení.Já i z neskutečného ticha co v domě zavládl.Naše sousedka ve finále dostala od města výpověd´ z nájmu.A tak celé svátky její rodiče vyklízeli byt.V tomhle ohledu to byl rok nesmírně náročný a já si jen přeji ať ten další nájemník je rozumný člověk bez předsudků ,hlavně normální.Oslavu Silvestra si mladá užila až do půlnoci kdy výskala nadšením z ohňostrojů.Tak a je to !!!
Krásný Nový rok Vám všem.Spoustu lásky,zdraví,milé sousedy.

Listopad 2013

Tenhle měsíc pro mě bývá začátkem emoční nerovnováhy.Nejprve se dojímám blížícími se narozeninami své dcery a potom už bych se mohla živit jako profesionální plačka až do vánoc.Dojímá mě naprosto vše -počínaje  reklamami,rozzářenými obchody,rodinami vybírající dárky.Plavu si v tom pěkně.Míchá se ve mě radost,lítost,smutek,těšení.Jsem pro okolí náročná a nebezpečná.
První listopadový víkend byl ve znamení Halowenské procházky.Zakoupila jsem příšerný lampion s lebkou a šly jsme.Kdysi jsme v téhle části bydlely.A já užasle koukala na nádherné hřiště kde můj syn vyrostl,oplocené fotbalové kam chodil trénovat.Za nás tu žily povětšinou starousedlíci co nás asi nikdy moc nevzali jako náplavu.Začalo to tu žít,spousta mladých rodin z dětmi -krásné místo k bydlení.A měli to moc hezké -soutěže i ten nápad.Lampionový průvod až na rozhlednu.Tak daleko jsme nešly -je to kus a ještě potmě lesem.Ale syn jako dítě by to ocenil.Mladá byla i tak spokojená.Užasle hledala světýlka značící cestu a pyšně si opatrovala svého kostlivce.

Další listopadový průvod světýlek byl ten Svatomartinský lampionový.Byl i Martin na koni a všichni jsme chtěli věřit,že byl bílý.Školáci zahráli divadlo a potom nás pan farář pozval hledat do chrámu svaté Barbory obraz svatého Martina.Bylo to strašně silné jak se dav spořádaně,pomalounku ,za doprovodu varhan procházel kostelem a hledal.A každý kdo našel zapálil svíčku a před kostelem ještě dostal na památku koníčka z perníku.Mladá si po tom všem byla jistá,že začne sněžit -ale u nás ani vločka.

Pak následovaly poslední přípravy na narozeniny mladé.Stihla jsem vytvořit místo pro dárek.Taky obrečet to,že krom syna s přítelkyní nikdo nepřijede.Nikdy nejezdí a já se zcela iracionálně upnula k představě,že babička si tak důležité výročí své první vnučky nenechá ujít.A tak dostala jako každý rok hrací přání a penízky.Ale kamarádka s dcerou jí koupily nádherné triko s kočkou.A taky

mě úplně odboural pan učitel.Mladá vezla do školy jako každý rok malý dort a pohoštění pro spolužáky.A jak bývá zvykem i ve škole dostává dárek.Tenhle si šla vybrat sama - s panem učitelem.Když jsem je potkala ještě jsem se smála,že to má marný skončí u autíček.Ač prý poučen od ženského kolektivu,že autíčko se pro tak velkou slečnu nehodí -vrátila se  s volantem.Oči rozzářené,chodila po celé škole a ukazovala volant co troubí,startuje a bliká.Bylo mi jasné,že dostane po čem touží -pan učitel je prostě anděl co plní přání.A já ho miluju.

Dorazil mladý s přítelkyní a kocourem a mohlo se začít slavit.Měla jsem víkendový plán.V sobotu dopoledne jsme šly do hraček kde si mladá vybrala konečně to autíčko.Potom jsme se účastnily Kutnohorského azimutu.Procházkou jsme chodili podle mapy a hledali figuríny hrdinů Rychlých šípů.Odměnou mi byla mimořádná turistická známka k výročí českého skautingu.Po pěkné procházce dobrý oběd ve stylové restauraci U Kata.A domů,trochu si odpočinout,nachystat večeři a nás na ples našeho sdružení.Už slavnostně vystrojeni jsme ještě zajeli vypustit na kopec narozeninový lampion.Ples byl letos zvláštní.Seděli jsme na balkoně jako jediní a potkali pár docela pitomých lidí.Mladí to asi přetrpěli jen kvůli mě  ale mladá si to užívala.I letos si s bráchou zatančila.

V neděli v den jejích 20 narozenin dopoledne ještě probíhalo sestavování nábytku.Naštěstí to trpělivě respektovala a já se zatím nervozně starala o pečení kachny.Nakonec se povedl oběd a i následná oslava.Samozřejmě,že nejásala jako nad volantem ale postupem času je vidět,že je velmi spokojená a já při pohledu na ní taky.A tak jsme oslavili 20 let od narození Terezky,7 kdy se vlastně narodila podruhé.

Po pár dnech stereotypu nás doběhla příroda -mladá měla svou roční periodu.Zůstaly jsme doma,protože jsem se děsila toho kolem.Naštěstí to bylo zase o fous lepší -bez úporné bolesti hlavy,teploty a šílené únavy.Hold je to dospělá ženská a i na tohle si zvyká.Dny doma jsme využily k úklidu předvánočním.A vzala jsem to z gruntu -těch věcí co šlo z bytu.Taky jsme pekly perníčky -u mě jako loni -recept na zaručeně měkké a jsou tvrdé.Tak snad změknou jako loni.Většinu dárečků už mám,poslední listopadový den jsem vyrobila i adventní věnec.Ted´už budeme jen lehounce dopilovávat a těšit se na Ježíška.